Kvinta (hudba)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Další název | - | |
|---|---|---|
| Doplňkový interval | kvarta | |
| Velikost | ||
| Půltóny | 7 | |
| Čistý interval | 3:2 | |
| Centy | ||
| Rovnoměrně temp. lad. |
700 | |
| Čisté ladění | 702 | |
Kvinta (z lat. quintus – pátý) je hudební interval mezi prvním a pátým tónem diatonické stupnice, v rovnoměrně temperovaném ladění obsahuje sedm půltónů. Po primě a oktávě je kvinta třetí nejkonsonantnější interval. Kvůli své konsonantnosti je nezbytná pro stavbu naprosté většiny akordů.
V čistém a pythagorejském ladění má kvinta hodnotu 3:2 (přibližně 702 centů).
Ve středotónovém ladění má kvinta hodnotu ![\sqrt[4]{5}:1](../../../math/4/1/7/417f4e162cf550fa7d7b0f49137189a8.png)
V rovnoměrně temperovaném ladění má hodnotu 27/12:1 (přesně 700 centů), je tedy prakticky k nerozeznání od čisté kvinty.
V kvintách se ladí struny houslí, violy, violoncella i některých dalších strunných nástrojů.
| Hudební intervaly |
|---|
| Základní: prima (1) | sekunda (2) | tercie (3) | kvarta (4) | kvinta (5) | sexta (6) | septima (7) | oktáva (8) |
| Větší než oktáva: nona (9) | decima (10) | undecima (11) | duodecima (12) | tercdecima (13) | kvartdecima (14) | kvintdecima (15)
|
| Další intervaly: půltón | celý tón | ditón | tritón | koma | diesis | limma | apotomé | vlčí interval |
