Půltón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Půltón je nejmenší interval vyskytující se v diatonické stupnici, v rovnoměrně temperovaném ladění má poměr frekvencí

[editovat] Čisté ladění

V čistém ladění existují tři typy půltónů:

• Diatonický půltón s poměrem frekvencí 16:15, je to jiné označení pro malou sekundu, ve dvanáctitónové stupnici v čistém ladění se tedy vyskytuje mezi tóny C – Db, D – Eb, E – F, F# – G, G – Ab, A – Bb a H – C.
• Velký chromatický půltón s poměrem frekvencí 135:128 (spolu s diatonickým půltónem tvoří velký celý tón s poměrem frekvencí 9:8), je to jiné označení pro zvětšenou primu, ve dvanáctitónové stupnici v čistém ladění se vyskytuje mezi tóny Db – D, F – F# a Bb – H (tóny C – D, F – G a A – H jsou velké celé tóny).
• Malý chromatický půltón s poměrem frekvencí 25:24 (spolu s diatonickým půltónem tvoří malý celý tón s poměrem frekvencí 10:9), je to také jiné označené pro zvětšenou primu, ve dvanáctitónové stupnici v čistém ladění se vyskytuje mezi tóny Eb – E a Ab – A (tóny D – E a G – A jsou malé celé tóny).

Všobecně se tady diatonický půltón rovná malé sekundě (např. C – Db), zatímco chromatický půltón se rovná zvětšené primě (např. C – C#).

[editovat] Pythagorejské ladění

V pythagorejském ladění existují dva typy půltónů:

• Limma s poměrem frekvencí 256:243, odvozuje se od řady pěti čistých kvint zmenšených o tři oktávy.
• Apotomé s poměrem frekvencí 2187:2048, odvozuje se od řady sedmi čistých kvint zmenšených o čtyři oktávy.

[editovat] Rovnoměrně temperované ladění

V rovnoměrně temperovaném ladění existuje jen jeden univerzální půltón s poměrem frekvencí