Martin Niemöller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Martin Niemöller (14. leden 1892, Lippstadt - 6. březen 1984, Wiesbaden) byl německý teolog, luteránský pastor, zakladatel a vůdce Vyznavačské církve a jeden z nejvýraznějších protestantských odpůrců nacismu.

Martin Niemöller byl syn luteránského faráře Heinricha Niemöllera a jeho ženy Pauly, rozené Müller. V letech 1910-1919 sloužil u císařského námořnictva, za první světové války byl kapitán ponorky. Po válce byl krátký čas u Freikorpsu. V roce 1919 se oženil s Elsou (rozená Bremer) a začal studovat teologii v Münsteru (1919-1923). V roce 1931 se stal farářem evangeliského kostela Sv. Anny v Dahlemu.

Jako umírněný nacionalista nejdříve podporoval Hitlera a vítal jeho příchod k moci. Výmarskou republiku odmítal, mluvil o ní jako o létech temnoty. Ve své autobiografii z roku 1933 Vom U-Boot zur Kanzel, která získala oficiální podporu nacistů a stala se v německu bestsellerem, vyjádřil tuto myšlenku i naději, že Hitler přinese Německu oživení a národní hrdost. Postupem času však začal Hitlera i nacismus vnímat jinak a začal se vzpírat myšlenkám, které šířil. Protože nacismus postupně ovládal řídící struktury protestantských církví, založil na podzim roku 1934 Vyznavačskou církev, která v sobě postupně sdružila většinu protinacisticky smýšlejících protestantů, odmítajících antikřesťanské a rasistické doktríny nacismu. Představitelé této církve postupně stupňovali svůj odpor, což vedlo k tomu, že 30. června 1937 byl Niemöller jakožto nejvýraznější z nich zatčen. Postupně byl vězněn v několika vězeních a koncentračních táborech, dočkal se však konce války.

Byl dlouholetým členem ekumenické rady církví (1948-1975) a prezidentem Ekumenické rady církví (1961-1968).

Známý je jeho citát, kterým stručně popsal jeden z hlavních důvodů snadného úspěchu nacistů v Německu. Uchovaly se mnohé jeho verze (použil jej vícekrátv různých podobách), tato se v současné době považuje za originální (více viz článek Když přišli nacisté):

Als die Nazis die Kommunisten holten,
habe ich geschwiegen;
ich war ja kein Kommunist.

Als sie die Sozialdemokraten einsperrten,
habe ich geschwiegen;
ich war ja kein Sozialdemokrat.

Als sie die Gewerkschafter holten,
habe ich nicht protestiert;
ich war ja kein Gewerkschafter.

Als sie die Juden holten,
habe ich nicht protestiert;
ich war ja kein Jude.

Als sie mich holten,
gab es keinen mehr, der protestierte.