1961

Obsah

31. ledna – šimpanz Ham se stal v rámci projektu Merkur prvním živým tvorem, který byl Američany dopraven do vesmíru
12. dubna – první člověk ve vesmíru: Nadporučík Jurij Alexejevič Gagarin byl vybrán k letu do vesmíru generálem N. P. Kamaninem. Jako první člověk na světě uskutečnil na palubě lodi Vostok 1 kosmický let.
16. dubna – Stirling Moss na voze Lotus se stal vítězem Preis Von Wien.
24. dubna – na hladinu byla vyzvednuta švédská válečná loď Vasa, která se potopila v roce 1628
5. května – Alan Bartlett Shepard mladší (1923–1998) je prvním Američanem ve vesmíru. Vesmírný let v lodi Freedom 7 trvá 15 minut, což je méně než jeden úplný oblet Země (letěl po balistické dráze).
25. května – Prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu uvedl, že by Spojené státy měly v rámci programu Apollo dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970.
7. srpna – Sovětský kosmonaut German S. Titov byl na palubě Vostoku 2 druhým sovětem ve vesmíru a prvním člověkem, který strávil v kosmu více než den. Za 25 a půl hodiny obletěl Zemi sedmnáctkrát.
13. srpna – zahájena stavba Berlínské zdi.
Vznik OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Kypr se stal členem Commonwealthu.
9. prosinec – Jim Clark zvítězil v Grand Prix Rand v Jihoafrickém Kyalami, závod F1 nezapočítávaný do mistrovství světa

Americký fyzik Albert Ghiorso a jeho kolegové objevili chemický prvek lawrencium.
Americký vědec Edward Lorenz začal vyvíjet matematický obor, ze kterého se vyvine teorie chaosu.
Byl objeven a izolován virus spalniček. Vakcína poskytující dlouhodobou imunitu proti spalničkám bude k dispozici během desetiletí.
Český chemik Otto Wichterle vyrobil první měkké kontaktní čočky. V polovině 90. let je bude používat přes 100 milionů lidí na celém světě.
Americký fyzik Murray Gell-Mann vypracoval systém třídění elementárních částic hadronů, který je rozděluje do rodin podle jejich měnících se vlastností. Systém nazval termínem vypůjčeným z buddhismu „osmerá cesta“.
Sovětští vědci vytvořili dosud nepřekonaný rekord – největší jaderný výbuch při zkoušce padesátiosmimegatunové jaderné pumy.
Britský fyzik Jeffrey Goldstone formuloval tzv. Goldstoneovu poučku, která předvídá existenci částic s nulovou hmotností a s nulovým spinem, zvaných Goldstoneovy bosony, v určitých případech souměrnosti.

Fyzika – Robert Hofstadter (USA; za průkopnický výzkum rozptylu elektronů na atomových jádrech a tím dosažené objevy týkající se struktury nukleonů), Rudolf Ludwig Mössbauer (Německo; za výzkum rezonanční absorpce gama záření a s tím spojený objev po něm pojmenovaného jevu)
Chemie – Melvin Calvin (USA; za výzkum asimilace oxidu uhličitého v rostlinách)
Fyziologie a lékařství – Georg von Békésy (USA; za objevy fyzikálního mechanismu stimulace kochlei)
Literatura – Ivo Andrić (Jugoslávie)
Mír – Dag Hjalmar Agne Carl Hammarskjöld (Švédsko, generální tajemník OSN)

9. června – Michael J. Fox, kanadský herec
1.července - Diana Frances Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese. († 31. srpna 1997)
20. srpna – Greg Egan, australský programátor a autor hard sci-fi
12. listopadu – Nadia Comaneciová, rumunská gymnastka

4. ledna - Erwin Schrödinger, rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (* 12. srpna 1887)