Pécs
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pécs (česky Pětikostelí, německy Fünfkirchen, turecky Peçuy, chorvatsky Pečuh) je město v Maďarsku, v župě Baranya na jihu země. Žije zde 159 000 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] Starověk a středověk
Oblast dnešního Pětikostelí byla osídlená již odedávna, prvními doloženými obyvateli tu byli ale Keltové. Když sem přišli v 2. století Římané, našli tu již keltské kolonie, kde se pěstovalo víno. Z římských dob se dodnes dochovaly ještě části akvaduktu. Ve 4. století už bylo velmi důležitým křesťanským městem. Po pádu Západořímské říše se sem během stěhování národů nastěhovali Avaři a Slované, ke svojí říši ho připojil později i Karel Veliký. V 11. století se zde objevil benediktský klášter, o dvě století později se sem nastěhovali i dominikánci. Roku 1367 tu dokonce vznikla i univerzita, první v Maďarsku. Zlomem ale byl roku 1526, po bitvě u Mohácse, kterou Ludvík Jagellonský prohrál, se zde, stejně jako v celém Uhersku usídlili Turci. Ti přebudovali kostely na mešity, vybudovali školy koránu, lázně a bazar; město bylo řízeno islámským právem Šaría. Osvobozeno bylo až po pádu Pešti a ústupu osmanských vojsk na jih.
[editovat] Novověká doba
Od roku 1710, kdy skončily protihabsburské vzpoury, začalo opět prosperovat. Roku 1777 získalo od Marie Terezie městská práva, vznikla tu i právnická škola. O deset let později, v roce 1787 tu žilo již 8 000 lidí. Během revolučního roku 1848 bylo načas obsazené chorvatskem, osvobodili ho opět Habsburkové. Od roku 1882 je napojené železnicí na Budapešť, což odstarovalo ještě větší rozvoj průmyslu. Za 1. světové války bylo obsazeno srbskými jednotkami, po Trianonské dohodě, kdy ztratili maďaři Slovensko sem byla přestěhována i univerzita z dnešní Bratislavy (tehdy Poszóny). Během 2. světové války nebylo téměř poškozeno, narozdíl od jiných měst a stále se rozrůstalo, připojovaly se k němu i okolní obce. V 80. letech minulého století tu žilo již 180 000 lidí. Po pádu socialismu byly zrušené některé továrny, navíc válka v nedaleké rozpadající se Jugoslávii odsud odradila velkou část turistů.
[editovat] Externí odkazy
|
|
 |
|---|---|
|
ŽUPY (s maďarským a českým názvem) (a jejich správní centrum) Bács-Kiskun (Bačsko-Malokumánská župa) (Kecskemét) | Baranya (Baranja) (Pécs) | Békés (Bekešská župa) (Békéscsaba) | Borsod-Abaúj-Zemplén (Boršod-Abov-Zemplín) (Miskolc) | Csongrád (Čongrádská župa) (Szeged) | Fejér (Stoličnobělehradská župa) (Székesfehérvár) | Győr-Moson-Sopron (Ráb-Mošoň-Šoproň) (Győr) | Hajdú-Bihar (Hajducko-Bihárská župa) (Debrecen) | Heves (Hevešská župa) (Eger) | Jász-Nagykun-Szolnok (Jasovsko-Velkokumánsko-Solnocká župa) (Szolnok) | Komárom-Esztergom (Komárensko-Ostřihomská župa) (Tatabánya) | Nógrád (Novohradská župa) (Salgótarján) | Pest (Pešťská župa) (Hlavní město Budapešť) | Somogy (Šomoďská župa) (Kaposvár) | Szabolcs-Szatmár-Bereg (Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župa) (Nyíregyháza) | Tolna (Tolňanská župa) (Szekszárd) | Vas (Vašská župa) (Szombathely) | Veszprém (Vesprémská župa) (Veszprém) | Zala (Zalanská župa) (Zalaegerszeg) |
|
