Maltština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Maltština (Malti)
Rozšíření:	Malta
Počet mluvčích:	399 000
Klasifikace:	Afroasijské jazyky Semitské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
Úřední jazyk:	Malta
Kódy
ISO 639-1:	mt
ISO 639-2:	mlt (B) mlt (T)
SIL:	MLS
Wikipedie
mt.wikipedia.org

Maltština (maltsky malti, anglicky pak Maltese) je původem semitskou řečí maltského národa. Maltštinou mluví kolem 400.000 obyvatel Malty a přibližně stejný počet Malťanů žijících v emigraci v zahraničí (USA, Kanada, Austrálie, Velká Británie atd.). Maltština je dnes úřední řečí na Maltě (od roku 1936, kdy spolu s angličtinou nahradila italštinu) a v Evropské unii (od 1. května 2004).

Obsah 1 Původ 2 Gramatika 3 Slovní zásoba 4 Písmo 5 Vzorový text 5.1 Všeobecná deklarace lidských práv 6 Podívejte se také na 7 Externí odkazy

[editovat] Původ

Maltština je semitskou řečí, při svém vzniku silně ovlivněnou féničtinou a severoafrickými dialekty arabštiny s výraznými deriváty a substráty řečí jiných (zejména italštiny, zde především sicilského dialektu, a také angličtiny). Vývoj maltštiny odpovídá tedy i velice bohatým dějinám maltského národa samotného. Maltština je jediným semitským jazykem, který se píše latinkou.

[editovat] Gramatika

Přestože maltština je silně ovlivněna románskými jazyky, zejména sicilskou italštinou, zůstala její gramatika výrazně semitskou. Přídavné jméno stojí za podstatným jménem, slovní pořádek je silně flexibilní. Obdobně jako v arabštině a hebrejštině mají podstatná i přídavná jména určitý člen (např. L-Art L-Imqaddsa, v překladu „ta země ta svatá“, tedy "Svatá země"; srovnej arabsky Al-Ardh al-Muqaddasa). Toto pravidlo však neplatí u jmen románského původu.

Podstatná jména mají mimo množného čísla i číslo duální (podvojné). Slova románského původu tvoří množné číslo koncovkami -i nebo -jiet (lingwa – lingwi "jazyk" – "jazyky", arti – artijiet „umění“). Množné číslo, tvořené podle semitského vzoru, je složitější. Pravidelná podstatná jména dostávají koncovku -ijet resp. -ijiet (jako arabsky -at, hebrejsky pak -ot) nebo -in (obdobně hebrejsky -im). U nepravidelných podstatných jmen se jedná o tzv. pluralis fractus, kdy dochází mimo jiné ke změně vnitřních slabik kmene (ktieb – kotba "kniha" – "knihy", raġel – irġiel "muž" – "muži").

Slovesa jsou jako u jiných semitských řečí časována pomocí předpon, přípon i infixů, tedy vnitřních slabik (změna kmene). Neobvyklé je používání arabských předpon a přípon u sloves románského původu (např. iddeċidejna „rozhodli jsme“ z (i)ddeċieda jako sloveso románského původu + -ejna jako arabská koncovka 1. osoby množného čísla pro minulý čas).

[editovat] Slovní zásoba

Slovní zásoba maltštiny je směsí arabsko-semitských pojmů s italštinou a je částečně obohacena i pojmy z angličtiny. Odhaduje se, že asi 60 % slovní zásoby je semitského původu, zbávajících 40 % románského.

Výrazy vztahující se na základní pojmy jsou zpravidla semitského resp. arabského původu (raġel - „muž“, mara - „žena“, tifel - „dítě“, dar - „dům“, xemx - „slunce“, sajf - „léto“).

Slova popisující pozdější či moderní pojmy a souvislosti jsou většinou románského (italského) původu (skola - „škola“, gvern - „vláda“, repubblika - „republika“, re - „král“, pulizija - „policie“). Výrazy románského původu přitom odpovídají spíše sicilskému dialektu než spisovné toskánštině (teatru a ne teatro pro „divadlo“ atd.).

Slova převzatá z angličtiny (více méně taktéž moderní) byla ohledně výslovnosti částečně upravena (strajk = anglicky strike [strajk] = "stávka"), částečně převzata beze změny (union = anglicky union = "svaz").

[editovat] Písmo

Maltština je jedinou semitskou řečí používající latinské abecedy obohacené o několik vlastních znaků. Tyto znaky jakož i výslovnost těchto i ostatních jsou uvedeny v následující tabulce.

znak	výslovnost	poznámky
A	a	ano
B	b	banka, ale na konci slova jako "P"
Ċ	č	čára
D	d	datum, ale na konci slova jako "T"
E	e	elán
F	f	fikce
Ġ	dž	džungle
G	g	galoše, ale na konci slova jako "K"
GĦ	...	prodlužuje více méně přidružené samohlásky (spolu s jinými efekty); následuje-li znak „H“, vyslovuje se jako dvojité „Ħ“.
H	...	nevyslovuje se, s výjimkou, když stojí na konci slova, kde se vyslovuje jako „Ħ“.
Ħ	...	hangár (vydechuje se ovšem velice měkce, něco ve směru mezi „j“ a „ž“ jako španělské dvojité ll)
I	i	inkoust
IE	í	íránský (dlouhé í)
J	j	jádro
K	k	kedlub
L	l	lože
M	m	moře
N	n	nebe
O	ó	óda
P	p	pád
Q	...	nenapodobitelný hrdelní zvuk; nejlepším řešením je, tento znak prostě ignorovat
R	r	růže
S	s	sako
T	t	tam
U	u	nutno
V	v	venku, ale na konci slova jako "F"
W	...	má obdobnou výslovnost jako anglické „w“ ve slovech jako wire, why atd. (něco mezi „u“ a „v“)
X	š	šachy (v mnoha případech psáno dvojitě a takto i vyslovováno)
Z	c	práce, ale v některých cizích slovech jako "dz"
Ż	z	mazat, ale na konci slova jako "s"

Poznámka k pravopisu: ne ve všech maltských textech je vždy používáno správných znaků s diakritikou – jejich interpretace je mnohdy ponechána čtenáři.

Poznámka k výslovnosti: každý občan Malty má veliké zkušenosti se stykem s cizinci, navíc si je téměř každý občan Malty vědom toho, že i jeho výslovnost angličtiny neodpovídá zcela požadavkům kladeným na její výslovnost podle pravidel tzv. oxfordské či eatonské angličtiny. Proto je v případě nouze a neznalosti možno používat jen přibližné výslovnosti, každý rychle pochopí, co je míněno.

[editovat] Vzorový text

[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv

maltsky	Il-bnedmin kollha jitwieldu ħielsa u ugwali fid-dinjità u d-drittijiet. Huma mogħnija bir-raġuni u bil-kuxjenza u għandhom iġibu ruħhom ma' xulxin bi spirtu ta' aħwa.
česky	Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

[editovat] Podívejte se také na

• Malta
• Dějiny Malty

[editovat] Externí odkazy

• L-Akkademja tal-Malti
• Il-Kunsill Nazzjonali ta' l-Ilsien Malti
• Survival Maltese (Maltština pro přežití)
• Basic Maltese Grammar (Základní gramatika maltštiny)