Súdán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

جمهورية السودان Jumhuriyat as-Sudan Súdánská republika
vlajka znak

Rozloha	2 505 810 km² (10. na světě) z toho 5 % vody
Počet obyvatel	40 187 486 (30. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	15 / km² (195. na světě)
Jazyk	arabština (úřední), domorodé jazyky, angličtina
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	islám (70%), domorodá náboženství (25%), křesťanství (5%)
Nejvyšší bod	Kinyeti (3187 m n. m.)
Hlavní město	Chartúm (الخرطوم)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Omar Hasan Ahmad al-Bashir
[[Seznam představitelů Súdánu\|]]
Hymna	Nahnu Jund Allah Jund Al-watan
Vznik	1. ledna 1956 (nezávislost na Velké Británii a Egyptě)
Měna	súdánský dinár (SUD)
ISO 3166-1
MPZ
Doména	.sd
Telefon	+249
Časové pásmo	UTC +3

Mapa Súdánu

Súdán je největší africký stát, nacházející se na jih od Sahary v oblasti Sahelu v Africe. Hraničí s Egyptem na severu; s Libyí, Čadem a Středoafrickou republikou na západě; s Demokratickou republikou Kongo, Ugandou a Keňou na jihu a s Etiopií, Eritreou a Rudým mořem na východě.

[editovat] Geografie

Súdán leží na pomezí severní a střední Afriky. Řeka Nil a její přítoky zásobují vodou vetšinu státu. Povrch je převážně plochý, jen na západě se zvedá pohoří Dárfúr a na východě sem zasahuje Etiopská vysočina. Podnebí je tropické na jihu a suché pouštní na severu. Půdu ohrožuje eroze a dezertifikace.

[editovat] Historie

Ve starověku bývala severní část Súdánu součástí Egypta. Ve 3. století se v zemi objevilo křesťanství, většího rozšíření však došel v 7. století islám. V 80. letech 19. století náboženský vůdce Muhammad ibn Abdalla (zvaný Mahdi) sjednotil kmeny na západě a ve středním Súdánu a vytvořil jednotný stát. Ten byl zničen až v roce 1898 spojenými silami Anglie a Egypta, nahrazen byl Anglo-Egyptským Súdánem. Silnější slovo v zemi měli samozřejmě Britové.

Prakticky hned po získání nezávislosti v roce 1956 začaly spory mezi vládnoucím arabským severem a černým jihem, které vedly k 17 let trvající občanské válce. Ta skončila v roce 1972 dohodou z Addis Abeby, která jižním oblastem poskytovala větší míru autonomie. Pro nedodržování smlouvy a násilné vyvlastňování půdy na jihu země se ovšem boje rozhořely znovu v roce 1983. Klíčovou roli v této druhé fázi sehrála Súdánská lidově osvobozenecká armáda. V roce 1989 se moci chopil generál Omar Hasan Ahmad al-Bashir a vládne dodnes.

V roce 1991 se do země přesunul Usáma bin Ládin se svou organizací al-Kajdá a začal podporovat penězi i mocí vládnoucí garnituru. Ze země byl vypovězen v roce 1996, po tom, kdy letadla americké armády zaútočila na súdánskou chemickou továrnu, kde se údajně pokoušel vyrábět chemické zbraně.

Občanská válka s jihem skončila po v lednu 2005 podepsáním mírové smlouvy. 22 let trvající občanská válka má mimo jiné na kontě 1,9 miliónu mrtvých civilistů, 4 miliony uprchlíku a několik hladomorů.

V roce 2003 začalo povstání na západě v oblasti Dárfúr, které trvá dodnes.

[editovat] Politická situace

V zemi vládne autoritářský režim generála al-Bashira. Nedávno podepsaná mírová smlouva s jihem obsahuje tyto hlavní body:

autonomie pro jih, za šest let proběhne referendum o nezávislosti
příjmy z vývozu ropy se rozdělí půl na půl mezi sever a jih
jih získá 30% podíl moci na centrální úrovní, 45% na jihu
o pokračovaní či nepokračování jurisdikce islámského práva na jihu rozhodne zvolený parlament

Na západě země v oblasti Dárfúr pokračuje povstání, světové pohoršení vzbuzují kruté činy arabských milicí vůči civilistům. Toto řádění není pod kontrolou centrální vlády a ta ani neusiluje o uklidnění situace.

[editovat] Ekonomika

Súdán má ohromné zdroje nerostného bohatství, nejdůležitější je ropa. Ta se těží převážne na jihu země a ropovodem trasportuje do přístavu Búr Súdán. Díky penězům z ropy lze očekávat postupné zvyšovaní nyní velice nízké životní úrovně obyvatel. Zemědělství zaměstnává 80% obyvatel, tvoří však jen 40% HDP.

[editovat] Obyvatelé

Černoši tvoří 52 % obyvatelstva, vládnoucí arabové 39 %, berberové 6 %, zbytek pak cizinci. Arabové vyznávající islám žijí převážně na severu, černoši na jihu. Islám je základem zákonodárství a státním náboženstvím, na jihu však jeho pozice není tak silná. Pouštní oblasti Súdánu jsou velmi řídce osídleny, proto průměrná hodnota osídlení dosahuje 15 osob na km².