Nigérie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Federal Republic of Nigeria Nigerijská federativní republika |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 923 768 km² (31. na světě) z toho 1,4 % vody |
| Počet obyvatel | 133 881 703 (9. na světě, 2004) |
| Hustota zalidnění | 144 / km² (70. na světě) |
| Jazyk | angličtina (úřední), hausa, yoruba, igbo (ibo), fulani |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | islám, křesťanství, domorodá náboženství |
| Nejvyšší bod | Chappal Waddi (2419 m n. m.) |
| Hlavní město | Abuja |
| Státní zřízení | republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | Olusẹgun Ọbasanjọ |
| Viceprezident | Atiku Abubakar |
| Hymna | Arise O Compatriots, Nigeria's Call Obey |
| Vznik | 1. května 1960 (nezávislost na Velké Británii) |
| Měna | naira (NGN) |
| ISO 3166-1 | 566 NGA NG |
| MPZ | WAN |
| Doména | .ng |
| Telefon | +234 |
| Časové pásmo | UTC +1 |
Nigérie je země v západní Africe. Na západě sousedí s Beninem, na východě s Čadem a Kamerunem, na severu s Nigerem. Území na jihu ohraničuje pobřeží Guinejského zálivu.
Obsah |
[editovat] Etymologie
Jméno Nigérie (angicky Nigeria) se poprvé objevilo v roce 1897 v deníku The Times. Jde o kombinaci slova „Niger“ (nejdelší řeka Nigérie) a slova „Area“.
[editovat] Dějiny
Na území Nigérie se již v předkoloniálním období formovaly významnější státní celky. Jedním z nejdůležitějších byl Sokotský sultanát vytvořený na počátku 19. století.
Nigérie získala plnou nezávislost v říjnu 1960 jako federace tří oblastí (severní, západní a východní). Ústava zaručovala parlamentní demokracii a značnou míru samostatnosti jednotlivých oblastí. Spolkové vládě byly dány pravomoci v oblasti obrany, zahraničních vztahů a obchodních a daňových politik. Britský monarcha zůstal oficiální hlavou státu, ale skutečná zákonodárná moc přešla do rukou dvoukomorového parlamentu, výkonnou moc získal předseda vlády a jeho kabinet.
V roce 1966 došlo k dvěma ozbrojeným státním převratům, které zemi uvrhly do vojenské diktatury. Po pogromu, jehož obětí se stalo přibližně 30 000 Igbů v severních státech, vyhlásili příslušníci tohoto etnika v roce 1967 nezávislý stát Biafra. Následovala občanská válka, na jejímž konci museli předáci povstaleckého hnutí kapitulovat.
V roce 1975 došlo k dalšímu, v tomto případě nekrvavému, puči, který odstranil Yaquba Gowona z jeho pozice v čele vojenské vlády. Nahradil jej Murtala Ramat Mohammed, který slíbil návrat k civilní vládě. Padl však za oběť atentátu a na jeho místo byl dosazen Olusegun Obasanjo.
V roce 1977 vznikla nová ústava a o dva roky později byly uspořádány všeobecné volby, v nichž zvítězil Shehu Shagari. Již v roce 1983 se Nigérie vrátila k vojenské vládě po dalším ozbrojeném puči. Do roku 1993 pak zemi spravovala Vrchní vojenská rada.
[editovat] Politika
Nigérie je spolková republika sestávající z 36 států a jedné samostatné oblasti zahrnující hlavní město Abuja.
Hlavou státu a vlády je prezident. Od 29. května 1999 tuto funkci vykonává Olusegun Obasanjo.
Mezi největší strany patří Lidová demokratická strana a Všenigerijská lidová strana.
[editovat] Správní rozdělení
Nigérie je rozdělena do 36 států, Abuja má zvláštní postavení federálního hlavního města. Celé území je dále rozděleno do 538 okresů.
|
|
|
|
[editovat] Zeměpis
Největšími městy jsou:
- Lagos (8 789 133 obyvatel)
- Kano (3 626 204 obyvatel)
- Ibadan (3 565 810 obyvatel)
- Kaduna (1 582 211 obyvatel)
(údaje jsou z roku 2005)
[editovat] Hospodářství
Významnou komoditou Nigérie je ropa. Země je 6. největším exportérem této suroviny, přičemž 60 % všech těžebních polí má licencovaná společnost Royal Dutch/Shell. Bezohledná těžba si však vyžádala obrovskou daň, kterou vyspělé státy úspěšně ignorují jak politicky, tak mediálně. Od roku 1958, kdy těžba ropy touto společností začala, byly zabity tisíce obyvatel, kteří s těžbou a devastací přírody a životního prostoru nesouhlasili. Nejhůře dopadly Ogoniové, jejichž čelní představitelé byli v roce 1994 popraveni. Kromě Nigérie ohrožuje Shell mnoho dalších etnik v Jižní Americe, Severní Americe, jihovýchodní Asii a na Dálném východě v Rusku.
Stejně jako mnoho dalších zemí Třetího světa, nahromadila i Nigérie podstatný zahraniční dluh. Mnohé rozvojové záměry, jejichž uskutečnění bylo hrazeno z těchto dluhů, vinou rozsáhlé korupce selhaly. Kvůli rostoucímu zadlužení a jemu neodpovídajícím hospodářským výkonům země brzy nebyla schopna dluhy splácet. Po dlouhotrvající snaze nigerijských vyjednavačů se v říjnu 2005 Nigérie a její veřitelé z tzv. Pařížského klubu dohodli na snížení dluhu o přibližně 60 %. Zbylou část dluhů měla vláda uhradit z rostoucích příjmů z těžby ropy. Díky této dohodě bylo uvolněno více než 1,15 miliardy USD ročně pro programy na omezení chudoby. V dubnu 2006 se Nigérie se stala první africkou zemí, které se podařilo plně vyrovnat své závazky vůči Pařížskému klubu (ty byly odhadovány na 30 miliard USD).
[editovat] Obyvatelstvo
[editovat] Etnické Skupiny
V Nigérii žije více než 250 etnických skupin lišících se tradicemi, historií, jazyky i náboženstvím. Hlavní 4 etnika jsou : Hausa, Yoruba, Igbo (Ibo) a Fulani. Další etnika jsou Ijaw, Kanuri, Ibibio, a Tiv. Žijí zde také malé komunity Afrikánců, Angličanů, Američanů, Číňanů, Indů, Japonců, Libanonců a jiných, zejména evropských národů. Tyto komunity jsou soustředěny zejména ve velkých městech (Lagos, Abuja) a v oblasti delty Nigeru, kde jsou zaměstnáni u ropných společností.
[editovat] Jazyky
V Nigérii se mluví více než 250 jazyky, což odpovídá počtu etnických skupin. Mezi největší domorodé jazyky patří Hausa, Yoruba, a Igbo. Úředním a sjednocujícím jazykem je Angličtina, její slangovou formou, rozšířenou zejména mezi nevzdělaným obyvatelstvem, je tzv. „Pigeon English“.
[editovat] Náboženství
Hlavními náboženstvími v Nigérii jsou Islám a Křesťanství, v některých oblastech přetrvávají animistická náboženství. Islám je dominantní zejména v severních oblastech Nigérie, obývaných Hausy. Křesťanství je dominantní v jižních oblastech Nigérie - Yorubové na jihozápadě jsou převážně protestanti a Igbové na jihovýchodě převážně katolíci. Animistická náboženství jsou stále hojně rozšířená mezi Yoruby. Judaizmus je vyznáván malým množstvím lidí zejména mezi Igby.
Etnická a náboženská roztříštěnost nigerijského obyvatelstva je zdrojem trvalého napětí. K tomu přispívá i fakt, že některé severní státy Nigérie přijali do svého práva islámské právo Sharia, které se snaží uplatňovat i na nemuslimském obyvatelstvu. Necitlivé spojení tak velkého množství etnik v jednom státě je pozůstatkem z dob britského kolonializmu.
[editovat] Podívejte se též na
Teritoria, kolonie a zámořská území: Ceuta (E) • Kanárské ostrovy (E) • Madeira (P) • Mayotte (F) • Melilla (E) • Réunion (F) • Svatá Helena (GB) • Španělské severoafrické državy (E) • Západní Sahara (MA)
Mapy: 4°-14° S, 3°-15° V
