1789

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

[editovat] Události

• Josef II. vydává urbiální patent, podle kterého byla zrušena robota, avšak sedlák byl povinen odvádět v náhradu část z hrubého výnosu svého hospodářství vrchnosti (17%) a státu (13%). Na nátlak šlechty císař, který náhle onemocněl, tento patent odvolal.
• Generál Laudon v čele rakouské armády dobývá na Turcích Bělehrad, Novou Ršavu a Požarevec a dostává pod kontrolu větší část Srbska a Malou Valachii.
• Prusko se stává spojencem Turecka proti Rakousku
• George Washington je zvolen prvním prezidentem Spojených států amerických
• 5. květen - Francouzský král Ludvík XVI. svolal na tento den (po 175 letech) generální stavy (1. stav = šlechta, 2. stav = duchovenstvo, 3. stav = města), aby rozhodly o tom, jak zlepšit státní finance. Každý stav měl ve shromáždění jeden hlas. Hlasy prvních dvou stavů (šlechty a duchovenstva) na tomto setkání zamítaly (při jednání trvajícím několik týdnů) každou reformu, kterou navrhovala města (třetí stav).
• 17. červen - Delegáti třetího (městského) stavu, kteří svým počtem převyšovali počet delegátů obou prvních stavů, se prohlásili za národní shromáždění a vyzvali delegáty obou zbylých stavů, aby se k němu přidaly. Francouzský král reagoval tím, že uzavřel sněmovnu, v níž jednání stavů dosud probíhalo.
• 20. červen - Zástupci třetího stavu se sešli v míčovně a přísahali, že se nerozejdou, dokud nedají Francii novou ústavu. Výzvu královského úředníka k rozchodu odmítli. K měšťanstvu se připojila většina duchovenstva (biskup Talleyrand) a část šlechty (vévoda Filip Orleánský). Tak bylo vytvořeno Ústavodárné národní shromáždění, které požadovalo suverenitu vůči Koruně.
• 12. červenec - V reakci na posilování vojenské posádky v Paříži narůstaly obavy z puče proti Národnímu shromáždění a ve městě došlo k pouličním bojům.
• 13. červenec - Pařížané, kteří se sešli na nádvoří Palais Royal (vévody Orleánského), se rozhodli (na návrh Camilla Desmoulinse) vytvořit národní gardu a pověřit jejím velením La Fayetta a požadovat odchod armády z povstalé Paříže.
• 14. červenec - v Paříži došlo k úspěšnému útoku na Bastille|Bastilu - na pevnost, která sloužila jako státní vězení. Tento den je považován za počátek Francouzské revoluce a dodnes je ve Francii připomínán jako státní svátek.
• 16. červenec - povstání v Pařiži se stalo podnětem k prvním rolnickým povstáním na francouzském venkově, která v provinciích probíhala do konce srpna. Tato povstání byla příčinou Velkého strachu (La Grande Peur) francouzské šlechty a její emigrace ze země.
• 4. srpen - na své noční schůzi zrušilo francouzské národní shromáždění všechna šlechtická privilegia a vyhlásilo občanskou rovnost.
• 26. srpen - Francouzské národní shromáždění přijalo Prohlášení práv člověka a občana
• 5.-6. říjen - Nedostatek potravin vyvolal v Paříži nové bouře, při kterých ženy z pařížských tržnic se vydaly do Versailles a přinutily královskou rodinu, aby přesídlila do pařížských Tuilerií. Do Paříže se přesunulo i Národní shromáždění.
• 2. listopad - Francouzské národní shromáždění rozhodlo (568 hlasy proti 346) o znárodnění církevních statků (o vydání církevních statků národu).
• Ve Francii byla vydána kniha abbé Sieyése: Co je třetí stav.

[editovat] Vědy a umění

[editovat] Narození

Česko

• nebo 1792 - Josef Linda, český spisovatel († 10. února 1834)

Svět

• 1.února – Hippolyte Chelard, francouzský skladatel († 12. února 1861)
• 20. května - Honoré de Balzac, francouzský spisovatel († 18. srpna 1850)
• 21. srpna - Augustin Louis Cauchy, francouzský matematik († 23. května 1857)

[editovat] Úmrtí

[editovat] Hlava státu

• USA - george Washington