František Křižík
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl významným českým technikem, průmyslníkem a vynálezcem. Jeho nejznámějším vynálezem byla oblouková lampa se samočinnou regulací.
Byl synem venkovského ševce. V Praze vystudoval reálku, ale pro nedostatek peněz nemohl složit maturitu. Přesto ho profesor Zenger i bez maturity přijal na pražskou techniku. Už během studia zdokonalil železniční signalizaci. V této práci pokračoval i poté, co se stal železničním úředníkem. V roce 1878 zkonstruoval blokové signalizační zařízení.
V roce 1880 vynalezl pro Piettovu papírnu v Plzni nový typ obloukové lampy. Sám je začal vyrábět v roce 1881 nejprve v Plzni a od roku 1884 v pražském Karlíně.
V roce 1888 postavil na pražském Žižkově první elektrárnu na českém území, a po ní řadu dalších v Česku i ve světě.
Velkým úspěchem byla i jeho účast na Jubilejní výstavě v roce 1891. K Výstavišti jezdila jím navržená elektrická tramvaj, areál byl osvětlen jeho lampami, a postavil slavnou světelnou fontánu.
V roce 1903 postavil první elektrickou trať z Bechyně do Tábora.
Dnes je na jeho počest pojmenováno mnoho ulic v různých městech a v místě, kde stál jeho závod, i stanice pražského metra Křižíkova.
