Technecium
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Technecium je nejlehčím prvkem periodické soustavy, který nemá žádný stabilní izotop
[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti
Chemická značka Tc (lat. Technetium)
Relativní atomová hmotnost: 98,906 amu
Atomové číslo: 43
Hustota: asi 11,5 g/cm3
Teplota tání: 2 157 – 2 172 ° C, tj. 2 430 – 2 445 K
Teplota varu: 4 265 – 4 877 °C, tj. 4 538 – 5 150 K (různé zdroje)
Existence technecia byla předpovězena již roku 1871 D.I Mendělejevem, který jej nazval eka-mangan. Skutečný důkaz existence tohoto prvky však podali teprve roku 1937 Italové Carlo Perrier a Emilio G. Segré ve vzorku kovového molybdenu, který byl v cyklotronu vystaven bombardování jádry deuteria.
Údaje o chemickém chováni a vlastnostech technecia vycházejí většinou spíše z analogií a teoretických výpočtů, protože pro praktické experimenty není k dispozici dostatečné množství materiálu.
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě mocenství od Tc+1 po Tc+7, z nichž nejstálejší jsou sloučeniny Tc+7.
[editovat] Výskyt a využití
V přírodě se technecium vyskytuje jen v mimořádně stopových množstvích jako produkt radioaktivního rozpadu uranu 235U. Přitom z 1 g uranu vznikne pouze asi 27 mg Tc. Ve vesmíru bylo prokázáno stopové množství technecia v emisním spektru hvězd typu rudých obrů a tento důkaz slouží jako jeden ze zdrojů teorie o přeměně prvků uvnitř hvězdných jader.
V současné době je známo celkem 24 radioizotopů technecia, z nichž nejvýznamnější jsou 97Tc, 98Tc a 99Tc. Poslední dva jsou beta-zářiče s poločasem rozpadu 1,5 x 106 a 2,1 x 105 roku, využívané v biologii a medicíně jako pro sledování metabolizmu vybraných sloučenin a sledování kostní tkáně. Uměle lze tyto izotopy poměrně jednoduše připravit z izotopů molybdenu 97Mo a 98Mo jejich bombardováním neutrony v jaderném reaktoru.
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
H | (přehled) | He | |||||||||||||||
Li | Be | B | C | N | O | F | Ne | ||||||||||
Na | Mg | Al | Si | P | S | Cl | Ar | ||||||||||
K | Ca | Sc | Ti | V | Cr | Mn | Fe | Co | Ni | Cu | Zn | Ga | Ge | As | Se | Br | Kr |
Rb | Sr | Y | Zr | Nb | Mo | Tc | Ru | Rh | Pd | Ag | Cd | In | Sn | Sb | Te | I | Xe |
Cs | Ba | * | Hf | Ta | W | Re | Os | Ir | Pt | Au | Hg | Tl | Pb | Bi | Po | At | Rn |
Fr | Ra | ** | Rf | Db | Sg | Bh | Hs | Mt | Ds | Rg | Uub | Uut | Uuq | Uup | Uuh | Uus | Uuo |
*Lanthanoidy | La | Ce | Pr | Nd | Pm | Sm | Eu | Gd | Tb | Dy | Ho | Er | Tm | Yb | Lu | ||
**Aktinoidy | Ac | Th | Pa | U | Np | Pu | Am | Cm | Bk | Cf | Es | Fm | Md | No | Lr | ||
|
|||||||||||||||||
Skupiny prvků: Kovy - Nekovy - Polokovy - Blok s - Blok p - Blok d - Blok f | |||||||||||||||||
|