Radon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Radon je nejtěžším prvkem ve skupině vzácný plynů, je radioaktivní a nemá žádný stabilní izotop

[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Chemická značka Rn, (lat. Radon)

Atomové číslo 86

Relativní atomová hmotnost 222 amu

Hustota 9,73 kg/m³, (patří mezi nejhustší známé plyny)

Teplota tání -71,15 °C, tj. 202 K

Teplota varu -61,55 °C tj. 211,3 K

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní. Vzniká jako produkt radioaktivního rozpadu radia a uranu a díky své nestálosti postupně zaniká dalším radioaktivním rozpadem. Je známo přibližně 20 nestabilních izotopů radonu. Chemické sloučeniny tvoří stejně jako krypton a xenon pouze vzácně s fluorem a kyslíkem, všechny jsou velmi nestálé a jsou mimořádně silnými oxidačními činidly.

Byl objeven roku 1900 Friedrichem E. Dornem při zkoumání radioaktivního rozpadu radia a byl původně pojmenován radiová emanace. Jméno radon se k jeho označení používá až od roku 1923.

[editovat] Výskyt a využití

Koncentrace radonu v zemské atmosféře jsou nesmírně nízké, prakticky na hranici detekce těch nejcitlivějších analytických metod. Radon se nejčastěji nalézá ve vývěrech podzemních minerálních vod, kam se dostává jako produkt rozpadu jader radia, thoria a uranu. Může však v malých dávkách vyvěrat sám z podloží přímo v plynné podobě.

V geologii slouží studium obsahu izotopů radonu v podzemních vodách k určení jejich původu a stáří.

Medicínské využití radonu je založeno na skutečnosti, že převážná většina jeho izotopů fungují jako alfa-zářiče s poměrně krátkým poločasem rozpadu (řádově dny). Používají se proto někdy pro krátkodobé lokální ozařování vybraných tkání.

[editovat] Zdravotní rizika

Radon v ČR
Mapa znázorňuje rozložení výskytu radonu v geologickém podloží ČR. Tmavší zbarvení indikuje oblasti se zvýšeným obsahem Rn.

Zvýšený výskyt radonu v určité lokalitě sebou přináší nárůst nebezpečí výskytu rakoviny, především plicní. Přitom nebezpečné nejsou ani tak samotné izotopy radonu, ale fakt, že se radioaktivní látky dostávají do plynného skupenství. Produkty, vzniklé rozpadem radonových atomů jsou obvykle také radioaktivní a při svém vzniku se v atmosféře udrží ve formě aerosolu, sorbované na mikroskopické prachové částice. Při vdechnutí často zůstávají v plicích a při svém dalším rozpadu mohu iniciovat vznik plicní rakoviny.

Na geologickém podloží se zvýšeným obsahem těžkých radioaktivních prvků dochází k přirozenému vyvěrání radonu z podloží. Radon se tak může dostávat do lidských obydlí, kde výše naznačeným způsobem roste radioaktivní pozadí a při dlouhodobém pobytu v takovém prostředí narůstá u exponovaných osob nebezpečí vzniku plicní rakoviny. Riziko nemusí přitom pocházet pouze z podloží staveb, jsou známy i případy, kdy byly při výrobě betonových panelů použity suroviny, které v dlouhodobém časovém horizontu způsobovaly rizikové koncentrace radonu v bytech. Kuriózním případem je např. nález velkého bloku radioaktivního smolince přímo v nosné zdi rodinného domku.

Česká kotlina patří k v globálním měřítku k lokalitám s největší koncentrací uranových rud a existují zde proto rozsáhlá území se zvýšeným výskytem vyvěrajícího radonu. V současné době bylo vyvinuto již několik účinných metod, které izolují stavbu od podloží a riziko zvýšené koncentrace radonu ve vlastní stavbě minimalizují.