Polonium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Polonium (Po, lat. Polonium) je nestabilní radioaktivní prvek, nejtěžší za skupiny chalkogenů. Byl objeven roku 1898 Marií Sklodovskou-Curie a pojmenován na počest její vlasti – Polska. Chemicky patří mezi kovy.

• Atomové číslo: 84
• Relativní atomová hmotnost: 208,982 amu
• Hustota: 9,32 g/cm³
• Teplota tání: 254 °C, tj. 527 K
• Teplota varu: 962 °C, tj. 1 235 K

[editovat] Výskyt, výroba, využití

Polonium je členem uran-radiové, neptuniové i thoriové rozpadové řady a v přírodě se proto vyskytuje v přítomnosti uranových rud. Právě z uranové rudy – jáchymovského smolince bylo polonium poprvé získáno jako elementární prvek, přestože se jeho koncentrace pohybuje v množství 0,1 mg na tunu.

Uměle se připravuje ozařováním bismutu ²⁰⁹ Bi neutrony v jaderných reaktorech.

V praxi nejvíce užívaným izotopem polonia je ²¹⁰Po, který je silným alfa zářičem s poločasem rozpadu 138,4 dnů. Celkově je známo na 25 různých nestabilních izotopů polonia, praktický význam však má pouze již zmíněný ²¹⁰Po a dále ²⁰⁸Po s poločasem rozpadu 2,9 let a ²⁰⁹Po s poločasem 103 roků.

Praktické využití nalézají izotopy polonia jako alfa zářiče v medicíně a při odstraňování statického náboje v textilním průmyslu a výrobě filmů.

Ze zdravotního hlediska je polonium vysoce rizikový prvek a při manipulaci s ním musí být dodržována přísná bezpečnostní opatření. Dle oznámení londýnské policie byl poloniem ²¹⁰Po otráven bývalý tajný agent Alexandr Litviněnko, který zemřel v roce 2006 v Londýně^[1].

[editovat] Reference

1. ↑ V těle exšpióna Litviněnka nalezli radioaktivní polónium, Novinky