Indium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Indium


Atomové číslo	49
Relativní atomová hmotnost	114,818 amu
Elektronová konfigurace	[Kr] 4d¹⁰ 5s² 5p¹
Skupenství	Pevné
Teplota tání	156,60 °C (429,75 K)
Teplota varu	2072 °C (2345 K)
Elektronegativita (Pauling)	1,78
Hustota	7,31 g/cm³
Registrační číslo CAS	7440-74-6

Indium je snadno tavitelný kov, bílé barvy, měkký a dobře tažný

[editovat] Základní fyzikálně - chemické vlastnosti

Poměrně řídce se vyskytující kov, nalézající se obvykle jako příměs v rudách hliníku a zinku. V přírodě se vyskytuje pouze ve formě sloučenin, běžné mocenství je In⁺³, pouze výjimečné a nestálé je In⁺¹.

Objevili jej roku 1863 Ferdinand Reich a Hieronymus T. Richter ve spektru zbytků po zpracování zinkové rudy sfaleritu. Odtud pochází i jeho jméno podle modrého zbarvení spektrální čáry, připomínající organické barvivo indigo.

[editovat] Výskyt, výroba a využití

Indium je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,1 ppm (mg/kg).V mořské vodě je jeho koncentrace natolik nízká, že ji nelze změřit ani nejcitlivějšími analytickými technikami. Ve vesmíru připadá na jeden atom india přibližně jedna 100 miliard atomů vodíku.

V horninách se vyskytuje vždy pouze jako příměs v rudách hliníku a zinku, z nichž je také průmyslově získáváno elektrolýzou roztoku chloridu inditého InCl₃.

První významnější využití kovového india spočívalo v ochraně ložisek proti opotřebování a korozi.

Ve slitinách s galliem, kadmiem, olovem a cínem je materiálem pro výrobu tavných pojistek pro teploty mezi 0–100 °C, využitelné např. pro spouštění samočinných hasicích systémů. Slitina Galistan (Ga+In+Sn) je kapalná dokonce i při teplotách do −20 °C.

Tenká vrstva india nanešená na rovný povrch vytváří velmi kvalitní zrcadlovou plochu, které je značně odolnější vůči korozi než klasická stříbrná zrcadla .

V jaderné energetice slouží slitiny india jako materiál pro výrobu moderátorových tyčí pro některé typy jaderných reaktorů.

Největší využití nachází indium v současné době v elektronickém průmyslu. Je důležitým prvek při výrobě mnoha polovodičových prvků – tranzistorů, termistorů, kapalných krystalů (LCD), světlo emitujících diod (LED) a dalších.

*Periodická tabulka chemických prvků*
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12	13	14	15	16	17	18
H	(přehled)																He
Li	Be											B	C	N	O	F	Ne
Na	Mg											Al	Si	P	S	Cl	Ar
K	Ca	Sc	Ti	V	Cr	Mn	Fe	Co	Ni	Cu	Zn	Ga	Ge	As	Se	Br	Kr
Rb	Sr	Y	Zr	Nb	Mo	Tc	Ru	Rh	Pd	Ag	Cd	In	Sn	Sb	Te	I	Xe
Cs	Ba	*	Hf	Ta	W	Re	Os	Ir	Pt	Au	Hg	Tl	Pb	Bi	Po	At	Rn
Fr	Ra	**	Rf	Db	Sg	Bh	Hs	Mt	Ds	Rg	Uub	Uut	Uuq	Uup	Uuh	Uus	Uuo

*Lanthanoidy			La	Ce	Pr	Nd	Pm	Sm	Eu	Gd	Tb	Dy	Ho	Er	Tm	Yb	Lu
**Aktinoidy			Ac	Th	Pa	U	Np	Pu	Am	Cm	Bk	Cf	Es	Fm	Md	No	Lr

Skupiny prvků: Kovy - Nekovy - Polokovy - Blok s - Blok p - Blok d - Blok f