Socialistická federativní republika Jugoslávie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Социјалистичка федеративна република Југославија Socijalistička federativna republika Jugoslavija |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 355 804 km² (. na světě) z toho % vody |
| Počet obyvatel | 23 528 230 (. na světě, 1991) |
| Hustota zalidnění | 80 / km² (. na světě) |
| Jazyk | srbochorvatština, makedonština, slovinština |
| Náboženství | Pravoslavní křesťanství, Římskokatolické křesťanství, Sunnitský islám, ateismus |
| Nejvyšší bod | Triglav (2 864 m n.m.) |
| Státní zřízení | socialistický federativní stát |
| Hlavní město | Bělehrad |
| Poslední prezident | Stjepan Mesić |
| Poslední premiér | Ante Marković |
| Hymna | Hej, Slované |
| Vznik | 7. dubna 1963 (Transformací FLRJ v socialistický stát) |
| Zánik | (rozpadem země) |
| Nástupnické státy | SRJ, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie. |
| Měna | Jugoslávský dinár (YUD) |
| ISO 3166-1 | |
| MPZ | YU |
| Internetová doména | .yu |
| Telefonní předvolba | +38 |
| Časové pásmo | UTC +1 |
Socialistická federativní republika Jugoslávie byl federativní socialistický mnohonárodní stát, ležící v západní části Balkánského poloostrova. Hlavním městem státu bylo zároveň i největší město Bělehrad.
Obsah |
[editovat] Historie
7. dubna roku 1963 byla vyhlášena nová ústava, kterou stát de facto vznikl. Prezidentem byl tehdy Josip Broz-Tito, který zemi vládl až do své smrti v roce 1980. Toto období byla doba relativní stability mezi národy země, která byla poté narušena. Aby byly zavedeny rovné podmínky mezi jednotlivými republikami státu, byla ustanovena funkce tzv. rotujícího prezidenta, funkce představitele státu se střídala mezi politiky z jednotlivých členských republik po půl roce. Přesto se vztahy mezi jednotlivými národnostmi v Jugoslávii nadále horšily, a spolu klesající ekonomickou výkonností celé země vedly až k vyhlášení nezávislosti Slovinska v roce 1991, což odstartovalo rozpad státu. Následovalo odtržení Chorvatska, Makedonie a Bosny a Hercegoviny. Jugoslávská lidová armáda, hlavní obranná složka země, mobilizovala a pokusila se bránit celistvost státu silou. Některé části země se tak okamžitě octly ve válečném stavu. Přesto srbské vedení vojsk nebylo schopné dobýt pozice v nově vzniklých národních státech. Tehdejší prezident země Slobodan Milošević proto v roce 1995 uzavřel s Chorvatskem i s Bosnou a Hercegovinou mír v americkém městě Daytona pod patronací USA, ve svazku Jugoslávie zůstalo však již jen Srbsko a Černá Hora.
[editovat] Ekonomika
Ekonomika SFRJ a životní úroveň v zemi se velmi lišila podle členských republik země. Zatímco většina průmyslové produkce pocházela ze Slovinska, Srbska a Chorvatska, země jako Makedonie a Bosna a Hercegovina byly spíše zemědělského charakteru a stále přijímaly investiční pomoc z bohatších republik.
Přestože země byla oficiálně socialistická, z ekonomického hlediska se velmi lišila od zemí východního bloku. Prezident Tito obratně lavíroval mezi Východem a Západem a přijímal štědré úvěry . Podniky řízené samosprávnými orgány a tedy relativně tržně, díky členství státu v Hnutí nezúčastněných zemí mohly bez problémů vyvážet do východních i západních států.
[editovat] Administrativní členění
SFRJ byla organizována jako federativní socialistická republika, označovaná za zemi hraničnící se sedmi státy, se šesti členskými republikami, s pěti jazyky, čtyřmi národy, třemi vyznáními, dvěma písmy a jednou stranou. Oficiální dělení bylo tedy na šest členských republik, z toho v rámci Srbska existovaly ještě autonomní provincie Kosovo a Vojvodina.
[editovat] Obyvatelstvo
Jugoslávie měla v roce 1991 23 528 230 obyvatel:
Z toho v jednotlivých zemích:
- Srbsko 9 800 000
- Chorvatsko 4 800 000
- Bosna a Hercegovina 4 400 000
- Makedonie 2 000 000
- Slovinsko 1 700 000
- Černá Hora 584 000
a jednotlivé národnosti:
- Srbové 36 %
- Chorvati 20%
- Muslimové (Bosňáci) 10 %
- Albánci 9 %
- Slovinci 8 %
- Makedonci 6 %
- Jugoslávci 3 %
- Černohorci 2 %
