Provincie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Provincie (z latinského provincia = zóna vlivu) je územní správní celek římskokatolické církve, v některých státech se tak označují i vyšší územně správní celky světské administrativy.
V některých zemích (Itálie, Španělsko) představují nižší územně správní celky, ale například v Belgii je to v současnosti mezistupeň mezi vyšším (region) a nižším územně správním celkem (arrondissement). Označují se tak ale také i územně správní celky v některých asijských a afrických státech (například v Číně, Íránu a některých jiných převážně arabských státech, jejichž označení v místním úředním jazyce nemá s původně latinským slovem provincie často nic společného. Angličtina výrazem province označuje různé převážně vyšší územně správní celky v řadě států (např. korunní země v Rakousku-Uhersku).
Původně to bylo latinské označení vyšších územně správních celků ve starověké Římské říši vytvářené mimo území Apeninského poloostrova. První římskou provincií byla Sicílie. V pozdní latině tento výraz znamená také obecné označení různých územních celků. Od středověku se tak označuje také územní obvod arcibiskupství.
V římskokatolické církvi provincie sdružuje vždy několik biskupství, v jejím čele stojí arcibiskup (coby hlava provincie je nazýván metropolita), podřízeni mu jsou tzv. sufragánní biskupové. Na území České republiky se nacházejí dvě církevní provincie:
- Česká – Arcibiskupství pražské; sufragánní biskupství: České Budějovice, Hradec Králové, Litoměřice, Plzeň.
- Moravská – Arcibiskupství olomoucké; sufragánní biskupství: Brno, Ostrava a Opava.
