Jugoslávská lidová armáda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jugoslávská lidová armáda (srbsky Југословенска народна армија, chorvatsky Jugoslavenska narodna armija, slovinsky Jugoslovanska ljudska armada, makedonsky Jугословенската народна армија) byla hlavní ozbrojenou složkou Federativní lidové republiky Jugoslávie v letech 1945 až 1963 a Socialistické federativní republiky Jugoslávie v letech 1963 až 1992.

[editovat] Vznik a vývoj

V roce 1945 byly tehdejší jednotky jugoslávských partyzánů, bojujících proti fašismu a osvobodivší velkou část obsazené země přejmenované na Jugoslávskou armádu (srbochorvatsky Jugoslovenska Armija), v roce 1951 pak byla přidána i část názvu lidová.

Za vlády prezidenta Josipa Tita bylo v rámci politiky bratrství a jednoty v roce 1974 zakotveno v ústavě rovné právo všech národů státu pro vstup do armády, poměr mezi jejich přísušníky odpovídal národnostnímu rozložení v zemi. Do roku 1991 však již byla evidentně tato rovnost porušena; nejvíce byli ve vrchním velení zastoupeni Chorvati, na rozdíl od mnohem početnějších Srbů, kteří zastávali většinou nižší hodnosti.

Během rozpadu státu v letech 1990 až 1992 JNA mobilizovala a pokoušela se hájit ústavou zakotvenou celistvost a jednotnost země, postupně se z ní stala ale ryze srbská vojenská síla. Po roce 1992 se ideály Jugoslávie rozplynuly, a zbytek armády ochuzený o síly odtržených republik a těžce poničený válkou se stal obrannou silou pouze Srbskou a Černohorskou.