Lesotho

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mmuso wa Lesotho (Kingdom of Lesotho)
vlajka znak

Rozloha	30 355 km² (141. na světě) z toho zanedbatelné % vody
Počet obyvatel	1 867 035 (145. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	62 / km² (137. na světě)
Jazyk	sesotho (southern sotho), angličtina (úřední), zulu, xhosa
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	křesťané 80%, domorodé náboženství 20%
Nejvyšší bod	Thabana Ntlenyana (3482 m n. m.)
Hlavní město	Maseru
Státní zřízení	konstituční monarchie
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	král LETSIE III (od 7. února 1996)
Hlava vlády	premiér Pakalitha MOSISILI (od 23. května 1998)
Hymna	Hymna Lesotha
Vznik	4. října 1966 (nezávislost na Velké Británii)
Měna	lesothský loti (LSL)
ISO 3166-1	426 LSO LS
MPZ
Doména	.ls
Telefon	266
Časové pásmo	UTC +2

Mapa Lesotha

Království Lesotho, dříve Basutoland, je stát v Jižní Africe. Jeho jediným sousedem je Jihoafrická republika. Je členem Commonwealthu. Jméno Lesotho se dá přeložit jako „země lidí, kteří mluví jazykem Sotho“.

Obsah

1 Poloha a charakter území
2 Podnebí
3 Flóra a fauna
4 Dějiny
5 Hospodářství
6 Cestovní ruch
7 Obyvatelstvo
- 7.1 Etnické složení obyvatelstva
- 7.2 Největší města
8 Zajímavosti

[editovat] Poloha a charakter území

Lesothské království je enklávou na území Jihoafrické republiky. Povrch země je tvořen náhorní plošinou z čediče, jejíž výška v některých místech dosahuje až 3000 m n. m. Na východě a jihu země se zvedají Dračí hory s nejvyšším vrcholem jižní Afriky, který je zároveň nejvyšším vrcholem Lesotha. jeho jméno je Thabana Ntlenyana, měří 3 482 m n. m. Na severu státu se rozkládá pásmo Maloti, v němž se nachází pramen nejdelší lesothské řeky Orange.

[editovat] Podnebí

Lesotho má vlhké subtropické podnebí, které je ovlivněno nadmořskou výškou území státu. Zima zde začíná v květnu a končí v říjnu. V tomto období jsou dny teplé, ale když zapadne slunce, teplota začíná klesat až pod bod mrazu. Na západě území převládá suché podnebí typické pro vysokohorské oblasti. Směrem od východu na západ ubývá množství srážek, ročně jich průměrně spadne 560-1000 mm. V červenci se průměrná teplota pohybuje v rozmezí 5-8°C, v lednu v rozmezí 17-20°C.

[editovat] Flóra a fauna

V nižších oblastech půdu pokrývají travnaté savany, v horských pak horské louky. Domov zde nacházejí antilopy a zajíci. Žije zde i velké množství druhů hmyzu.

[editovat] Dějiny

Původními obyvateli území dnešního Lesotha byli Křováci. Objevili se zde v 1. tisíciletí př. n. l. V 8. století Křováky vytlačily bantuské kmeny, patřili mezi ně Zuluové, Matabeleové a Ngunové. V 19. století se zde objevil bojovný kmen Sothů.

Království Lesotho bylo vytvořeno Mošešem, jedním ze sothských náčelníků. V roce 1824 založil v Thaba Bosiu pevnost, pomocí které chtěl čelit nájezdům Griků (míšenci Afrikánců a Khoinů), kteří v oblasti hledali otroky, dobytek a slonovinu. Počet jeho poddaných se mezi lety 1835 a 1848 rozšířil z 25 000 na 80 000 (v roce 1904 mělo Lesotho 347 731 obyvatel). Mošeše vytvořil dobře vyzbrojenou jízdu; v roce 1833 pozval do země misionáře, aby mu pomohli vzděláváním pozvednout úroveň státní správy a umožnit tak účinnou diplomacii.

Na Mošešeho podnět převzali nad královstvím v roce 1868 ochranu Britové. V roce 1884 ze sothského území vytvořili protektorát Basutsko. V roce 1966 vzniklo nezávislé Lesothské království. Od té doby se odehrálo několik státních převratů a krizí. V roce 1970 zvítězila ve volbách Kongresová strana. Tehdejší premiér Leabua Joseph Jonathan vyhlásil výjimečný stav a sesadil krále Mošeše II. K znovunastolení monarchie došlo roku 1986, kdy proběhl vojenský převrat.

[editovat] Hospodářství

Lesotho je jedním z nejchudších států světa. Udržuje hospodářské styky se svým velkým vyspělým sousedem – Jihoafrickou republikou. Lesotho je důležitou zásobárnou pitné vody pro JAR, která zde vybudovala mnoho velkých přehrad. Mnoho Lesothanů nachází práci v jihoafrických dolech. K obdělávání se hodí jen malá část půdy. I přes tento nedostatek zemědělských ploch se více než polovina obyvatel země živí zemědělstvím. Pěstuje se hlavně kukuřice, čirok, pšenice a fazole. Chovají se ovce, skot a pro mohér angorské kozy.

V zemi se nachází ložiska uhlí, zlata, drahých kamenů a nevyužívaná ložiska uranové rudy. Diamanty se hledají i ve vodách řeky Orange.

[editovat] Cestovní ruch

Do Lesotha jezdí čím dál tím více turistů, které láká především krásná příroda. Nejvíce jich sem přijíždí v zimě, tedy v období sucha, a tak nehrozí záplavy a cesty jsou průjezdné.

[editovat] Obyvatelstvo

V Lesothu jsou města neobvyklým zjevem. Drtivá většina obyvatel žije v malých vesnicích. Města vznikla pouze jako obchodní faktorie a obranné pevnosti. Jediným velkým lesothským městem je hlavní město Maseru. Žije v něm necelých 200 000 obyvatel. Střední délka života mužů je průměrně 75,7 let, u žen je to 77,6 let.

[editovat] Etnické složení obyvatelstva

Sothové – 99,5%
ostatní – 0,5%

[editovat] Největší města

Maseru – 194 000 obyvatel
Hlotse – 46 000 obyvatel
Mafeteng – 41 000 obyvatel
Maputsoa – 31 000 obyvatel
Teyateyaneng – 25 000 obyvatel

[editovat] Zajímavosti

Nejkrásnějším místem země je příroda Dračích hor, kde byl zřízen Národní park Sehlabathebe.
Národní heslo Lesothanů zní Khoso, pula, nala, což znamená Mír, déšť, blahobyt.