Nil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Satelitní fotografie toku Nilu

Nil je jedna ze dvou nejdelších řek na světě, protéká východní Afrikou z jihu na sever v délce 6695 km.

Neexistuje shoda v tom, zda absolutní světové prvenství patří Nilu, nebo jihoamerické Amazonce. Důvody jsou dva: jednak řeky zvláště v nížinách přesouvají své koryto a tedy mění délku, jednak jsou různé názory, odkud by se délka měla počítat.

Mapa Afriky s vyznačeným tokem Nilu

Za zdroj Nilu bývá často označováno jezero Ukerewe, ale to samo má řadu přítoků nezanedbatelné délky. Nejzazším zdrojem Nilu je burundská řeka Ruvyironza, větev řeky Kagera, která po 690 km dospěje do jezera Ukerewe. Výše uvedená délka Nilu 6695 km zahrnuje i Kageru a Ruvyironzu.

Pod jezerem Ukerewe (známým též jako Viktoriino jezero) nese Nil jméno Victoria Nile než dospěje do Albertova jezera. Od něj dál se nazývá Albert Nile, v Súdánu pak Bahhr al-Jabal (Horský veletok). Po soutoku s Bahhr al Ghazal se mu říká Bahhr al-Abyad (Bílý Nil, podle barvy, kterou mu dávají jílovité splaveniny). U Chartúmu se stéká s Modrým Nilem, vytékajícím z jezera Tana v Etiopii. Veletok poté protéká Egyptem, jehož starověké civilizaci dal vzniknout, a mohutnou deltou končí ve Středozemním moři.

Nil byl již od vzniku prvotních civilizací využíván jako významná dopravní tepna. Lodě ze Súdánu a Horního Egypta dopravovaly díky němu své zboží do Káhiry, Alexandrie a dále do Středomoří. To však skončilo 50. letech 20. století, kdy byla v Asuánu (jižní Egypt) vybudována menší, tzv. „anglická“ přehrada. Vše bylo završeno v 70. letech, kdy zde Sovětský svaz vybudoval větší, „sovětskou“ přehradu, díky níž vzniklo Násirovo jezero táhnoucí se v délce téměř 500 kilometrů. Od této doby je Nil splavný pouze od Asuánu na sever a dřívější dopravní ruch připomínají pouze reznoucí osvětlovací věže.

Aby byl Egyptu zajištěn alespoň nějaký příjem, začal být v polovině 90. let budován průplav Tuschka, který propojuje Násirovo jezero s Rudým mořem.