Libérie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Republic of Liberia
vlajka znak

Rozloha	111 370 km² (103. na světě) z toho 14 % vody
Počet obyvatel	3 482 211 (128. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	31 / km² (173. na světě)
Jazyk	angličtina 20% (úřední), some 20 ethnic group jazyky, of which a few can be written and are used in correspondence
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	domorodé náboženství 40%, křesťané 40%, muslimové 20%
Nejvyšší bod	Mount Wuteve (1380 m n. m.)
Hlavní město	Monrovia
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Hlava státu	Ellen Johnson-Sirleaf (od 23. listopadu 2005)
Hlava vlády	Chairman Gyude BRYANT (od 14. října 2003)
Hymna	Libérijská hymna
Vznik	26. července 1847 ()
Měna	liberijský dolar (LRD)
ISO 3166-1	430 LBR LR
MPZ
Doména	.lr
Telefon	231
Časové pásmo	UTC -1

Mapa Libérie

Libérie je stát v Africe. Jeho sousedy jsou Guinea, Pobřeží slonoviny, Sierra Leone.

[editovat] Dějiny

Libérie – země svobody – byla založena v duchu boje proti bezpráví a útlaku. Stala se v první polovině devatenáctého století cílem osvobozených amerických otroků. Za pomoci Americké společnosti pro kolonizaci se na území dnešní Libérie usídlilo přibližně 13 000 Afro-američanů, kteří zde v roce 1847, v obavě z možné britské kolonizace, ustavili druhý nejstarší moderní africký stát. Důležitým elementem pro pozdější vyhrocení bezpečnostní situace byly spory s místním obyvatelstvem, které bylo vystaveno projevům nadřazenosti a diskriminace ze strany relativně vzdělanějších a kosmopolitnějších přistěhovalců ze Spojených států. Již v rané fázi vývoje tohoto státu tak vznikla zřejmá sociální stratifikace v zásadě etnického charakteru. Snahy o integraci původního obyvatelstva do poměrně dynamicky se rozvíjející ekonomiky vytvářené potomky Afro-američanů byly poměrně nedůrazné (přesto stojí za zmínku například takzvaná sjednocovací politika prezidenta Tubmana). Zahraniční investice a podpora zejména ze strany USA sice napomohly celkovému rozvoji místního hospodářství, nikoliv však rozevírání sociálních nůžek mezi Afro-američany a příslušníky místních kmenů. Frustrace způsobená jednak statutem druhořadých obyvatel, jednak nedostatečnou efektivností státní správy, dovedla původní obyvatelstvo k vojenskému převratu v roce 1980, v jehož čele stanul Samuel Kanyon Doe, který údajně osobně zavraždil prezidenta Tolberta. Doe vládl velice autoritativním způsobem za podpory USA do roku 1989, potkal ho však stejný osud jako jeho předchůdce, když byl v roce 1990 zavražděn „princem“ Yormie Johnsonem, vůdcem Nezávislé národní vlastenecké fronty Libérie (INPFL), oddělené frakce Taylorovy národní vlastenecké fronty Libérie (NPFL). V letech 1989 až 1996 proběhla první občanská válka, během níž se proti NPFL zformovalo opoziční Spojené osvobozenecké hnutí Libérie za demokracii (ULIMO), ve kterém se sjednotili stoupenci zavražděného S. Doa. INPFL zaniklo již v roce 1992 poté, co Taylor upevnil svou pozici a Johnsonovi se nepodařilo prosadit do úřadu prezidenta Libérie. Johnson poté odešel do exilu v Nigérii. NPFL vytrvale vzdorovalo úsilí jednotek ECOMOG (viz níže) o jejich odzbrojení a porušovalo postupně uzavírané mírové dohody zprostředkované ECOMOG – Dohoda z Yamoussoukro (1991), Mírová smlouva z Cotonou (1993) a z Akosombo (1994). Teprve mírová smlouva z Abuji, na základě které vznikla přechodná vláda za účasti NPFL měla pozitivnější dopady, i když střety pokračovaly kvůli odporu Johnsonových přívrženců. Druhou smlouvou z Abuji byly dohodnuty řádné volby a NPFL se přeměnila v politickou Národní vlasteneckou stranu (NPP). V poměrně svobodných volbách roku 1997 byl Charles Taylor zvolen do prezidentského úřadu. Druhá válka začala v roce 1999, když se na scéně objevila povstalecká frakce Liberijci svorní v usmíření a demokracii (LURD) podporovaní ze sousední Guineje. O čtyři roky později se proti Taylorovi postavila ještě druhá povstalecká armáda pod názvem Hnutí za demokracii v Libérii (MoDeL). Povstalcům z obou táborů se postupně podařilo ovládnout většinu území a zatlačit Taylorovy ozbrojené síly do hlavního města Monrovie. Pod tlakem povstaleckého postupu a mezinárodního úsilí , Charles Taylor 11. srpna 2003 rezignoval a uchýlil se do exilu v Nigérii. Mírová smlouva mezi vládou, LURD a MoDeL byla podepsána 18. srpna v ghanské Akkře.

[editovat] Politika

[editovat] Správní rozdělení

[editovat] Zeměpis

Největšími městy jsou:

Monrovia

[editovat] Hospodářství

Nejvýznamnějším odvětvím hospodářství je produkce přírodního latexu. V zemi se nachází největší kaučukovníková plantáž na světě patřící firmě Firestone a založená v roce 1926. V roce 2004 se přírodní kaučuk podílel na vývozu Libérie devadesáti procenty.