Romové
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Romové jsou etnikum indického původu, žijící převážně v Evropě, ale i jiných světadílech.
Obsah |
[editovat] Dějiny
Dlouhou dobu se vycházelo z toho, že romština se vyvinula ze sanskrtu (oba jazyky patří k indické skupině indoevropských jazyků). Pomocí srovnávací lingvistiky se dnes však dospělo k názoru, že jazyk Romů pochází z jednoho severozápadního dialektu staré hindštiny. Za vlast Romů (rom = muž, manžel, romňi = žena, manželka, roma = lidé) se tedy v každém případě považuje Indie.
Důvod jejich odchodu je neznámý (mohlo jít o hladomor, války nebo nízkou pozici v kastovním zřízení). Podle legendy se jim dostalo pozvání od perského panovníka, který potřeboval hudebníky k obveselení svých poddaných. Postupně se dostali do Evropy (kolem 13. století, první zmínka v Čechách pochází ze 14. století), kde byli označováni jako Cikáni podle řeckého Athiganoi (maloasijská sekta, zabývající se věštěním) nebo Egypťané (podle Malého Egypta v Byzanci). Vydávali se za poutníky, kteří za své hříchy musí putovat po světě, a požívali tedy ochrany (na základě glejtů nejrůznějších panovníků, mezi jinými i papeže, přičemž mnohdy docházelo k jejich padělání) a pohostinnosti.
Životní styl Romů však záhy začal vzbuzovat averzi a z toho důvodu byli pronásledováni (popravy, věznění a vyhnanství jen kvůli původu). Vlády Marie Terezie a Josefa II. se vyznačovaly snahami o jejich asimilaci.
20. století bylo mnohdy ve znamení rasistických zákonů (cikánské legitimace za první republiky v Československu), holocaustu, komunistických snah o asimilaci (zákaz kočování v r. 1959, snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa), sterilizace žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka (tresty za používání romštiny na základních školách) a kultury. Na konci 20. století sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. 1. světový romský sjezd v r. 1971 v Londýně. Současně dochází ke emigraci Romů z východní Evropy zejména do Británie, Kanady a USA. Kanada proto znovuzavedla víza pro občany České republiky.
[editovat] Jazyk
Romština, jazyk Romů, patří do indické skupiny indoárijských jazyků. Dělí se na 3 hlavní skupiny:
- evropská romština (muž = rom),
- domština (muž = dom, oblast dnešního Íránu),
- lomaverština (muž = lom, oblast Arménie),
Má nesčetné dialekty (jen v Evropě je jich kolem šedesáti, mnohdy jsou srozumitelné, vyskytují se však i dialekty, které jsou navzájem nesrozumitelné – záleží na procentu přejatých slov).
[editovat] Tradiční povolání
Mezi tradiční romská povolání patříly hudba, kovářství, košíkářství, čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod.
[editovat] Sociální uspořádání
Základem společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů nazývá vajda, který požívá velkou autoritu.
Romové netvoří jednolité etnikum, štěpí se na mnoho skupin – kmenů (Olašští Romové, Sintové v Německu, Manušové ve Francii, Gitanos ve Španělsku apod.). V Česku žijí převážně východoslovenští Romové (byli sem přesunuti v rámci poválečné obnovy průmyslu), 10 % tvoří Romové olašští, nepatrné procento Romové čeští (ti byli téměř vyhlazeni při holocaustu v pracovních táborech v Hodoníně u Kunštátu, v Letech u Písku a v Osvětimi).
[editovat] Označení
Na sjezdu v Londýně v roce 1971 se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa je etnonymum Rom a od té doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován.
V Česku je běžně používáno označení Cikán, přestože je toto označení většinou Romů vnímáno jako hanlivé. Jak řekl v roce 1990 v Československé televizi tehdejší předseda Romské občanské iniciativy (ROI) Emil Ščuka: Cikáni je označení deklasované sociální skupiny, Romové je označení národa.
Zejména v německy mluvících zemích, Francii a Belgii se pro Romy v poslední době vžil termín Sinti nebo Roma und Sinti.
[editovat] Romská vlajka
Romská vajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou.
Tato vlajka byla přijata na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Londýně v roce 1971.
[editovat] Hymna
- Podrobnější informace naleznete v článku Romská hymnanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, gejľem známá též pod názvy Geľem, Geľem; Djelem, Djelem; Opre Roma; Romale, čhavale atd. Za romskou hymnu byla prohlášena v roce 1971 na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Orpingtonu u Londýna.
Existence romské hymny není mezi Romy v Česku dosud příliš známá. Znají ji spíše romští aktivisté nebo Romové, kteří se účastní romských kulturních akcí. Na přímý dotaz, jaká píseň je hymnou Romů, se lze setkat s odpovědí, že Romové hymnu nemají, případně s tvrzením, že romskou hymnou je jiná píseň (zřejmě nejčastěji bývá uváděna romská lidová píseň Čhajori, romaňi, kteří někteří nazývají hymnou českých Romů).
[editovat] Náboženství
Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. Jejich patronkou je Černá Sára. Náboženské představy Romů stejně jako zvyky a rituály s nimi spojené se liší podle jednotlivých kmenů. V Čechách v některých rodinách zvláště ve větších městech romské tradice mizí, nejdéle se uchovávají tradice spojené se smrtí a narozením. Původem slovenští Romové mají velký respekt z duchů zemřelých, mulů. Mnoho z nich uvádí, že se s nimi alespoň jednou v životě setkali. Z těchto setkání mívají strach. Mulové se jim mohou zjevovat, po případě je varovat před hrozícím nebezpečím. Část slovenských Romů má také obavy z guny daj[chybí zdroj], zřejmě obdoby slovanské polednice. Ta může uhranout jejich nově narozené dítě, pokud jej nechají o samotě a není pokřtěno. Guny daj lze zahnat magickými praktikami, které se liší podle jednotlivých rodin. Někteří věří i v existenci čarodějnic (striga). Hovořit o strigách a setkání s nimi je zřejmě tabu.
[editovat] Romská kultura
[editovat] Literatura na území Česka a Slovenska
- Elena Lacková: Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou – životní příběh autorky, pocházející ze Šariše u Prešova. První romská studentka Univerzity Karlovy v Praze.
- Tera Fabiánová: Tulák – pohádka, Jak jsem chodila do školy (příběh z autorčina dětství)
- Margita Reiznerová – Suno – Sny – sbírka básní, které jsou prodchnuty láskou k životu, přírodě a těžkým životním osudem. Autorka žije v Belgii.
- Vlado Oláh: Khamuto kamiben Žár lásky - básně
[editovat] Divadlo
- Pralipe (bratrství, založeno v roce 1971 ve Skopje)
- Romathan (Místo pro Romy, založeno v roce 1992 v Košicích
- Romen (1931 v Moskvě).
[editovat] Hudba
- Janos Bihári – oblíbenec Liszta.
Z romského repertoáru pochází tance verbunkos a flamenco (výraz, kterým se původně označovali Romové v Andalusii).
- Panna Cinková – 18. stol. (Slovensko), romská Sapfó, primáška.
- Papusza (= Panenka) – vlastním jménem Bronislawa Wajs, 20. století (Polsko). Autorka dlouhých balad.
- Jožka Kubík – Horňácko, legendární primáš. CD Dalekonosné housle (1999) a Majstr (2000).
- Dezider Fertö – maďarský Rom usazený na Slovensku, 20. století. Hudebník, řezbář.
- Antonín Gondolán – nabídka spolupráce od Franka Sinatry, spolupráce s Karlem Gottem. Mimořádně talentovaný.
- Ida Kelarová – dcera Kolomana Bitta, sestra Ivy Bittové.
- Věra Bílá – skupina Kale (= Černí)
- Laco Deczi – vynikající jazzový trumpetista, vystupuje se svou skupinou Celula New York, původem ze Slovenska (narozen 1938 v Bratislavě), v 60. letech 20. stol. vystupoval s Karlem Velebným v SHQ, v 70. letch vystupoval jako sólový trumpetista, podílel se mimo jiné na slavné nahrávce Jazz Goes To Beat Václava Zahradníka, od 80. let 20. stol. žije v New Yorku.
- Iveta Kováčová nar. 1963, Kadaň, zpěvačka, skupina Triny
[editovat] Výtvarné umění
Mezi Romy je spousta regionálních umělců, v drtivé většině bez vyššího vzdělání. Např. Tibor Červeňák (žije v Hranicích), Aladár Kurej (Humenné), bratři Tibor (Rožňava) a Dušan (Detva) Oláhovi, Rudolf Dzurko (Praha–Smíchov) nebo Edward Majewski (polský Opatow).
