Bavlna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Sklizeň bavlny v USA na začátku 20. století

Bavlna je nejdůležitější ze všech plodin pěstovaných pro výrobu textilního vlákna. Vlákna se získávájí z plodu keře bavlníku.

Bavlněná vlákna jsou přítomna ve více než 50 % dnes vyráběných textilií. Kultivace bavlny měla výrazný ekonomický dopad již od doby, kdy byla bavlna poprvé domestikována před přibližně 5000 (možná i 10.000) lety.

V Evropě byla bavlna neznámá až do pozdního středověku. V době průmyslové revoluce se však bavlna stala díky svým fyzikálním vlastnostem velmi důležitou pro textilní průmysl a koncem 19. století představovala přibližně 80 % objemu všech textilních materiálů. V dnešní době si bavlna sice uchovává svoje postavení jako nejvýznamnější zdroj přírodního vlákna, ale její význam byl do značné míry nahlodán vlákny syntetickými. Na dnešní produkci textilií se bavlna podílí zhruba 40 %.

[editovat] Historie

V tropických oblastech byla bavlna používána k výrobě lehkých textilií po tisíciletí. Někteří autoři uvádějí, že staří Egypťané používali bavlněné tkaniny již před 12.000 lety. Bavlna, spolu s peřím a vlákny živočišného původu, byla rovněž objevena v tkaninách nalezených v jeskyních v Mexiku. Tyto nálezy byly datovány do 5. tisíciletí př. n.l. Jsou důkazy pro tvrzení, že různé odrůdy bavlny byly nezávisle domestikovány v jižní Americe a v Indii.

Nejstarší písemná zmínka o bavlně pochází z Indie (rgvéd, 1500 př. n. l.). Přibližně 1000 let poté popisuje indickou bavlnu Herodotos takto: “a rostou tam stromy, jejichž plodem je vlna, kteráž překonává svoji nádherou a jakostí vlnu ovčí. Indové pak dělají své šaty z této stromové vlny”. Arabští kupci dovezli první bavlněné látky do Evropy někdy v 9. století n.l. Když Kolumbus objevil v roce 1492 Ameriku, nalezl na Bahamách bavlníkové plantáže. V 16. století byla bavlna výrobky z ní všeobecně známa po celém tehdejším světě.

[editovat] Bavlna v Novém světě

Pěstování bavlny bylo jednou z hlavních ekonomických aktivit prvních kolonistů v Novém světě. První zmínky o pěstování bavlny kolonisty jsou z roku 1556, odkdy byla pěstována na Floridě, a z roku 1607, odkdy byla pěstována ve Virginii. Skutečným bodem, kdy se z bavlny stal nejdůležitější zdroj textilního vlákna, byla průmyslová revoluce v druhé polovině 18. století. Ve 30. letech 18. století byly v Anglii poprvé použity na výrobu bavlněné příze spřádací stroje, které byly záhy poháněny dalším vynálezem – Wattovým parním strojem. V roce 1764 byl v Blackburnu v severozápadní Anglii vynalezen stroj na spřádání příze Spinning Jenny, který efektivitu zpracování bavlny dále zvýšil. Brzdou bylo nadále zdlouhavé a pracné ruční odstraňování semínek ze surové bavlny. Jeden dělník byl zpravidla schopen přečistit pouhou 1 libru surové bavlny denně. V roce 1793 vynalezl massachusettský rodák Eli Whitney jednoduchý stroj na čištění surové bavlny a odstraňování semínek (cotton gin). Zdroje amerického patentového úřadu sice naznačují, že první takový stroj byl sestrojen o dva roky dříve Noahem Homesem, nicméně jako vynálezce je dnes většinou označován právě Whitney. Cotton gin umožnil zpracovávat v případě ručně poháněného stroje 50-krát až 100-krát větší množství bavlny, zatímco stroje poháněné koňmi či později parním strojem byly ještě mnohem efektivnější. Tak byla odstraněna největší překážka průmyslového využití bavlny. Za dva roky od vynálezu cotton ginu vzrostla produkce bavlny ve Spojených státech 33-krát (z 0,18 mil. liber na 6 mil.) a do roku 1810 na 93 milionů liber. Ekonomika celého Jihu byla od té doby založena na pěstování bavlny. Potřeba ohromného množství levných pracovních sil na rozsáhlé bavlníkové plantáže byla vyřešena dovozem otroků z Afriky.

[editovat] Produkce

Dnes se bavlna pěstuje ve všech teplých oblastech celého světa, přičemž se vysoce vyšlechtěné odrůdy a druhy založené však na původních lokálních odrůdách. Nejjemnější druhy bavlny, které se používají na spodní prádlo se pěstují v Egyptě a středomoří. Střední typy se pěstují v Indii a Severní Americe a používají se na výrobu triček a podobně. Nejhrubší typy bavlny se používají na výrobu koberců a některých průmyslových textilií. V roce 2002 se podle [1] FAO pěstovala bavlna na 330.000 km2 a její světová produkce dosáhla 21 milionů tun v hodnotě asi 20 miliard dolarů. Od začátku 60-let se tak produkce více než zdvojnásobila a to díky zdvojnásobení průměrných výnosů z 305kg/ha na dnešních 635 kg/ha. Nejvýznamnější pěstitelé bavlny jsou uvedeni v tabulce.

Produkce bavlny roku 2000 (v milionech tun)
Čína	4,9	Uzbekistán	1,01	Austrálie	0,34
USA	3,75	Turecko	0,85	Egypt	0,29
Pákistán	1,74	Brazílie	0,71	Sýrie	0,27
Indie	1,58	Řecko	0,36	Mali	0,18

[editovat] Bavlna a biotechnologie

Pěstování bavlny je velmi náročné na použití pesticidů, které se aplikují 10-20krát ročně, někdy i častěji. Zvláště v rozvojových zemích bez dostatku ochranných pomůcek dochází často ke smrtelným otravám během jejich aplikace. Hlavními škůdci jsou v různých částech světa housenky motýlů rodů Helicoverpa, Earias, Heliothis a Pectinophora. Aplikaci insekticidů lze snížit o 60 až 80 % pěstováním transgenních odrůd bavlny, které jsou díky vloženému Bt-genu z půdní bakterie Bacillus thuringiensis jedovaté pro housenky těchto motýlů. Transgenní odrůdy bavlny se pěstují v USA, Číně, Austrálii a Indii. Bohužel v některých případech, například v roce 2001 v Austrálii nebo v roce 2003 v Indii došlo k selhání této genetické ochrany a zemědělci pěstující tyto odrůdy utrpěli těžké ekonomické ztráty. V Indii lze potíže s transgenní bavlnou do značné míry vysvětlit černým trhem, kde se díky vysoké poptávce po GM-bavlně prodávají běžná semena jako transgenní.

[editovat] Zpracování bavlny

Bavlna je velmi vhodná plodina pro průmyslové strojové zpracování. V prvních krocích jsou nejprve odstraněna semínka a nečistoty jako přírodní vosky a proteiny tak, aby zůstala v podstatě čistá celulóza. Během čištění se ztrácí jen asi 10 % hmotnosti surové bavlny.