Kolej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kolej je součást drážního svršku. Obvykle sestává ze dvou kolejnic, podélných ocelových pásů, které jsou od sebe vzdáleny o stanovený rozchod a upevněny na pražcích nebo na podkladovém panelu či desce.

[editovat] Technický princip koleje

Po hlavách kolejnic se pohybují ocelová kola drážních vozidel, která mají odpovídající rozchod kol, okolky kol obvykle zasahují pod úroveň hlav kolejnic na jejich vnitřní straně, čímž vozidlo a vlak vedou. U některých typů tramvajových kolejnic je pro okolky určen žlábek, který dělí hlavu na opornici (vnější část hlavy, po níž se valí kola) a přídržnici (vnitřní, užší pás hlavy, který je určen jen k vedení okolku. U železničních kolejnic se používají přídržnice jen v některých úsecích, například v místech křížení, výhybek a přejezdů.

Některé jednoduché dráhy mohou mít koleje jiného systému, například tvořené pouze žlábkem. Kolejím se podobají i některé technické systémy, při nichž je vozidlo na gumových kolech vedeno v pevném žlabu.

[editovat] Využití kolejí

Koleje užívají železniční dráhy včetně metra, tramvajové dráhy, obvykle pozemní lanové dráhy, průmyslové a důlní dráhy. Koleje se někdy používají k pohybu velkých stavebních jeřábů nebo jiných pracovních strojů nebo jejich částí. Koleje jiné konstrukce mívají i zábavní atrakce jako horská dráha, dráhy ve strašidelných zámcích atd. Existují i speciální dráhy s jednokolejnicovou kolejí, takzvaný monorail.

[editovat] Výhybky, splítky a křížení

Část kolejí, kde se jedna kolej dělí na dvě nebo dvě koleje sbíhají v jednu, se včetně souvisejícího zařízení nazývá výhybka, pohyblivé části kolejnic se nazývají jazyky výhybky a jsou ovládány ručním nebo automatickým přestavníkem. Kolejový úsek, v němž jsou dvě koleje propleteny tak, že kolejnice jedné koleje leží mezi kolejnicemi druhé koleje, se nazývá splítka. Splítkou je také tříkolejnicová kolej, která umožňuje jízdu vozidlům různých rozchodů kol. V místě výhybky, začátku splítky nebo v místě křížení kolejí musí konstrukce umožňovat hladký průjezd kola i s okolkem v místě, kde jedna kolejnice křižuje jinou, a přitom musí být vozidlo kolejí stále bezpečně vedeno.

[editovat] Jednokolejné a vícekolejné tratě

Méně frekventované tratě bývají jednokolejné. Protijednoucí vlaky se mohou vyhnout vyčkáním v dopravně s kolejovým rozvětvením, jakou může být železniční stanice nebo výhybna. Na jednokolejných pozemních lanových drahách bývá uprostřed délky výhybna s Abtovými výhybkami. Nové tramvajové tratě se staví zásadně dvojkolejné, jednokolejná je například tramvajová trať mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou, která má výhybny v zastávkách, jednokolejné úseky se také dočasně zřizují při stavebních pracech. Úsek koleje mezi dopravnami se nazývá traťová kolej.

Je-li trať dvojkolejná, mívá každý směr vyhrazenou svoji kolej. Tramvaje podobně jako silniční vozidla mají od roku 1939 zaveden pravostranný provoz. Na železnici je na některých dvojkolejných tratích pravostranný provoz, na některých levostranný. Je-li trať vícekolejná, využití kolejí vyplývá z grafikonu a z operativního řízení provozu.

[editovat] Železniční stanice

Podrobnější informace naleznete v článku Železniční stanicenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].