Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Království SHS, neboli Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (tehdejší srbochorvatštinou Kraljevina Srba, Hrvata i Slovenaca (cyrilicí) Краљевина Срба, Хрвата и Словенаца, slovinsky Kraljevina Srbov, Hrvatov in Slovencev) byl stát na Balkáně, v jihovýchodní Evropě, který existoval mezi lety 1918 - 1929.
Obsah |
[editovat] Vznik a vývoj
[editovat] Vznik
Po rozpadu Rakousko-Uherska vznikl v jeho jižní části, v Srbsku a Makedonii Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců. Ten zabíral tedy část Kraňska, Chorvatsko, Slavonii, Dalmácii, Bosnu, Srbsko, Černou Horu, Kosovo, Vojvodinu a Makedonii (budoucí Jugoslávii kromě Istrie, části Slovinska a něketrých dnes chorvatských přístavů jako je Zadar a Rijeka). Tomuto kroku však předcházelo podepsání několika dohod mezi představiteli rakousko-uherských Jihoslovanů (v emigraci sdružených kolem Jihoslovanského výboru a v Chorvatsku kolem Národní rady) a Srbského království, z nichž nejdůležitější je Korfská deklarace z 20. července roku 1917 a Ženevská dohoda z 6.- 9. listopadu roku 1918. Ještě před vznikem společného státu se k Srbsku připojila 24. října 1918 Černá Hora a 25. listopadu jihouherské oblasti – Bačka, Banát a Baranja.
Sjednocení jihoslovanských národů do jednoho státu se na první pohled může zdát jako logické vyústění jejich dlouhodobých snah o kulturní a politickou nezávislost, ale ve skutečnosti k němu došlo jen díky nepředvídatelné souhře událostí na mezinárodní a jihoslovanské politické scéně; rozpoutání první světové války, vítězství, porážka a konečné vítězství Srbska nad Rakousko-Uherskem, vstup USA do války, rozpad Rakouska-Uherska, snaha Itálie o anexi Slovinska a chorvatského přímoří a rostoucí anarchie na západním Balkáně. Společný stát byl jen „sňatkem z rozumu“, který byl volbou menšího zla před větším. Jednotlivé národy/národnosti se nacházely ve zcela odlišných stádiích vývoje, a to jak v oblasti kulturní, tak také ekonomické a sociální.
[editovat] 20. léta
Prvním panovníkem Království SHS se stal srbský král Petr I. Karađorđević (1844-1921), který vládl až do své smrti v roce 1921. Na sklonku je vlády, roku 1920, došlo k podpisu obranné smlouvy s Československem, která byla později rozšířena o Rumunsko a dostala název Malá dohoda. Jejím cílem bylo zamezit revizionistickým snahám Maďarska, Bulharska a Itálie po první světové válce. Nástupcem Petra I. se stal nejstarší syn Alexandr, po korunovaci nazývaný jako Alexandr I. Karađorđević (1883-1934). V roce 1929 se název země změnil na Jugoslávie, země byla zároveň nově uspořádána do tzv. Bánovin.
[editovat] Předsedové vlád
- Stojan Protić (1918-1919)
- Ljubomir Davidović (1919-1920)
- Stojan Protić (1920)
- Milenko Vesnić (1920-1921)
- Nikola Pašić (1921-1924)
- Ljubomir Davidović (1924)
- Nikola Pašić (1924-1926)
- Nikola Uzunović (1926-1927)
- Velimir Vukićević (1927-1928)
- Anton Korošec (1928-1929)