Henri Barbusse
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Henri Barbusse [Barbis] (17. květen 1875 – 30. srpen 1935), byl francouzský prozaik, levicově orientovaný novinář a politik.
Studoval literaturu a filosofii v Paříži. Do literatury vstoupil několika sbírkami veršů. Jako publicista se zaměřoval na literární kritiku (upoutal ho zejména Emile Zola). Zásadní předel v jeho životě byl rok 1914, kdy jako dobrovolník narukoval do první světové války. V zákopech a vojenských nemocnicích pak napsal svůj protivlečný román Oheň, který mu zakrátko, ještě v letech války, zajistil světový věhlas.
Protiválečný postoj posílil jeho levicovou orientaci. Obdivoval komunisty (od roku 1923 byl člen Komunistické strany Francie), byl nadšený z VŘSR, často cestoval do SSSR, byl autorem francouzsky psaného tendenčně oslavného životopisu Stalin z roku 1933. V roce 1917 založil protiimperialistickou organizaci Clarté, která existuje dodnes. Skupina sdružovala levicově orientované spisovatele a intelektuály a vydávala stejnojmenný časopis, mezi její členy patřili např. Romain Rolland, Anatole France, Henri Bataille, Chaldres Vildrac, Upton Sinclair, H. G. Wells, Stefan Zweig, G. B. Shaw, Berrnard Russell, Heinrich Mann. Členy československé sekce skupiny Clarté byli v meziválečné době levicoví spisovatlé a umělci - např. Stanislav Kostka Neumann, Josef Hora, Helena Malířová, Ivan Oblracht, Antonín Sova, Fráňa Šrámek.
Zemřel v Moskvě; je pohřben na pařížském hřbitově Le Père Lachaise.
[editovat] Dílo
Počátky jeho tvorby ovlivněny romantismem (básně); jádro jeho světoznámého díla tvoří trojice románů, ovlivněných zčásti naturalismem:
- Peklo (L´Enfer, 1908, přepracováná verze 1917) - zobrazení moderního velkoměsta, vychází ze Zolova naturalismu, které obohacuje o metafyzické úvahy o smyslu života v moderní době.
- Oheň (Le Feu, Journal d´une escouade, časopisecky 1916, knižně 1917) - román, který líčí život vojáků na frontě. Podtitul: Deník bojového družstva. Kniha se skládá z 24 kapitol, každá tvoří jednu epizodu. Vyjadřuje odpor proletářů k válce - ten samozřejmě nebyl větší než u jiných skupin, ale po Brest-Litevském míru (1917), komunisté tvrdili, že nechtěli bojovat. Kniha je pojata jako památka na padlé kamarády (je jim i věnována), vycházela na pokračování v denníku L´Oeuvre. Nejsou zde hlavní postavy, není zde plynulý děj.
- Jasno - (Clarté, 1919) román, navazující na Oheň - odsuzuje válku. Tento román dal název mezinárodnímu hnutí sdružujícímu představitele humanistické inteligence.
Eseje:
Reportáže:
- Různé zprávy (1928) - kniha obsahující novely, povídky, historické studie, atp..
[editovat] Odkazy
 |
Podobné články obsahuje: |
