Heinrich Mann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hrob Heinricha Manna na Dorotheenstadtském hřbitově v Berlíně

Heinrich Mann (27. března 1871 – 12. března 1950) byl německý spisovatel, bratr Thomase Manna a strýc několika významných osobností.

Studoval v Berlíně a Mnichově. Roku 1915 napsal pro časopis Die weißen Blätter esej, kde odsoudil válku a postavil se za demokracii (toto vedlo k roztržce mezi ním a jeho bratrem). Roku 1933 byl vyloučen z Pruské akademie umění a jeho knihy byly nacisty zakázány a ničeny, téhož roku (1933) emigroval do Francie.

V roce 1935 získal československé státní občanství. Od roku 1940 žil v USA, kde i zemřel. Protože byl československý občan, byly jeho ostatky převezeny z USA do Prahy, a odtud po 10 letech do NDR. H. Mann byl velice aktivní v antitinacistickém hnutí – účastnil se mnoha protinacistických akcí (kongresů, konferencí, atp.). Roku 1950 byl zvolen prezidentem Akademie umění NDR, ale do Evropy se z USA již nikdy nevrátil.

[editovat] Dílo

Počátky jeho tvorby byly ovlivněny naturalismem, jeho pozdější tvorba byla vlivněna expresionismem, ke konci života se přiklonil ke kritickému realismu.

• V zemi hojnosti – protest proti vztahu (provázanosti s politikou) společnosti k umění.
• Profesor Neřád – zfilmováno pod názvem Modrý anděl
• Poddaný – ostře zesměšnil maloměšťáctví, považuje ho základ přednacistické doby a následného vývoje k nacismu.
• Mládí krále Jindřicha IV.
• Zrání krále Jindřicha IV. – historická alegorie nacistického Německu.
• Lidice – protestem proti nacistickému vyvraždění Lidic (napsán bez znalosti reality, česká emigrace ho přijala nepříznivě, do češtiny dodnes nepřeložen).
• Ein Zeitalter wird besichtigt (Pohled na epochu) – vzpomínky