Estonská hymna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Píseň Mu isamaa, mu õnn ja rõõm je estonská hymna.

Slova písně „Mu isamaa“ napsal Johann Voldemar Jannsen, známý estonský národní buditel. Hudba je založena na melodii finské národní hymny, kterou složil německý skladatel Fredrik Pacius. Premiéru píseň měla během Prvního všeobecného festivalu písní v roce 1869, na který přijelo více než 20 tisíc Estonců. Festival se stal první manifestací estonské jednoty. Hrány byly skladby německé a dvě estonské: „Mu isamaa“ a píseň na slova Lidie Koiduly s hudbou složenou Alexandrem Kunileidem. Obě si získaly velkou oblibu. První z nich byla od roku 1896 estonskou hymnou, druhá „Má vlast, má láska“ národní písní, neoficiální hymnou v době sovětské okupace, kdy byla oficiální estonská hymna zakázána.

[editovat] Text a český překlad

1.	Mu isamaa, mu õnn ja rõõm, kui kaunis oled sa! Ei leia mina iial teal see suure, laia ilma peal, mis mul nii armas oleks ka, kui sa, mu isamaa!	Má rodná země, má radosti a štěstí, jak jsi krásná! Na celém světě nenajdu takové místo, které bych si zamiloval tak, jak tebe, má rodná země!
2.	Sa oled mind ju sünnitand ja üles kasvatand; sind tänan mina alati ja jään sull' truuiks surmani, mul kõige armsam oled sa, mu kallis isamaa!	Má kolébka stála na tvé zemi, která žehná mé práci. Do posledního dechy moje díky, nadosmrti ti budu věrný, můj drahocenný poklade, má země drahá!
3.	Su üle Jumal valvaku, mu armas isamaa! Ta olgu sinu kaitseja ja võtku rohkest õnnista, mis iial ette võtad sa, mu kallis isamaa!	Ať Bůh opatruje, má drahá vlasti! Nechť tě chrání, nechť ti milostivě žehná veškerému tvému počínání, má drahá země!