Dětřichov (okres Liberec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dětřichov
znak vlajka
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0513 546607
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Frýdlant
pověřená obec:	Frýdlant
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	9,71 km²
obyvatel:	619 (2005)
zeměpisná šířka:	50° 53' 35.98" s. š.
zeměpisná délka:	15° 2' 12.11" v. d.
nadmořská výška:	355 m
PSČ:	464 01
základní sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
Adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Dětřichov Dětřichov 2 464 01 Frýdlant
starosta:	Jaromír Toman
E-mailová adresa

Dětřichov (německy Dittersbach) je vesnice na severu Česka, v okrese Liberec, v libereckém kraji. Leží ve Frýdlantském výběžku asi 4 km jihozápadně od města Frýdlantu na silnici I/13 do Liberce. Obec má přes 600 obyvatel, je v ní mateřská a základní škola. Protéká jí říčka Oleška.

V roce 1900 byla zprovozněna úzkorozchodná dráha z Frýdlantu do Heřmanic a dále do Žitavy, byla však zrušena roku 1976.

Obsah

1 Historie
2 Reference
- 2.1 Literatura
- 2.2 Externí odkazy

[editovat] Historie

Předpokládá se, že obec byla založena v období německé kolonizace ve 14. století. První písemná zmínka o ní z frýdlantského urbáře 1381–1409 se týká zdejšího kostela sv. Anny. Vesnice vyrostla na místě, kde na cestu z Chrastavy do Frýdlantu napojovala cesta z Žitavska vedoucí přes Rybarzowice (Reibersdorf) a Bogatyniu (Reichenau) a Heřmanice. Vždy šlo o vrchnostenckou vesnici, vlastněnou majiteli frýdlantského panství. Historii obce se nevyhnula náboženská perzekuce v průběhu reformačního hnutí. Jejím výsledkem bylo opuštění 15 usedlostí, jejichž obyvatelé se raději vystěhovali ze země. Přesto zde dalších 38 gruntů zůstalo obydleno a to vytvořilo dobré podmínky pro další vývoj obce. Částí tohoto vývoje byla účast na odporu proti Gallasům v letech 1679–87 vedeném Andreasem Stelzigem. Dětřichovští se zůčastnili i srocení poddanách pod frýdlantským zámkem. Následně došlo roku 1780 k parcelaci zdejšího panského dvora a vzniku nové vesnice Kristiánov (Christiansau), pojmenované na paměť zakladatele hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase.

V osmdesátých letech 18. století měl Dětřichov 28 číslovaných domů, v roce 1833 bylo v obci 174 domů s 395 obyvateli. Způsobem jejich obživy bylo zemědělství a tkalcovství. Textilní výroba se stala základem dalšího rozvoje obce. Tkalcovskou dílnu rodiny Klingerových získal saský továrník Carl August Preibish a vybudoval z ní textilní továrnu, ve kterém v roce 1910 pracovalo 700 zaměstnanců. Další továrnu vybudoval v obci Bernard Hannig, jehož firma skončila roku 1864, a objekt koupila najprve firma liberecká a pak roku 1881 vídeňská firma M. B. Neumann a synové a v jejich továrně bylo roku 1910 zaměstnáno 180 lidí. V roce 1857 měl Dětřichov 1289 obyvatel a roku 1900 žilo v 242 domech 1723 lidí. Roku 1935 jich bylo 1246: 1222 Němců a 24 Čechů.

Po odsunu Němců do obce přicházeli osadníci z Chrudimska, Bydžovska a okolí Hradce Králové, usadili se zde také volynští a zelovští Češi. Dětřichov měl od roku společný MNV s Albrechticemi, Vysokým a Kristiánovem. V roce 1963 připadly k Dětřichovu také Heřmanice. Usnesením ONV ze dne 19. 9. 1985 pak byl sloučen s Frýdlantem. Po sametové revoluci se z tohoto svazku osamostatnily nejprve Heřmanice s Kristiánovem a roku 1992 také Dětřichov.