Soběslavice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Soběslavice
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0513 564401
kraj (NUTS 3):	Liberecký (CZ051)
okres (NUTS 4):	Liberec (CZ0513)
obec s rozšířenou působností:	Turnov
pověřená obec:	Turnov
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	4,05 km²
obyvatel:	138 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	50° 36’ 37’’
zeměpisná délka:	15° 1’ 45’’
nadmořská výška:	320 m
PSČ:	463 45
základní sídelní jednotky:	3
místní části:	2
katastrální území:	1
Adresa obecního úřadu:	Soběslavice 50 46345 Pěnčín u Liberce
starosta:	Ing. Radko Rys
E-mailová adresa

Obec Soběslavice se nachází v okrese Liberec, kraj Liberecký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 138 obyvatel. Obecní stránky: http://www.sobeslavice.cz/

Obec Soběslavice leží na jihovýchodním okraji libereckého okresu v poměrně hustě osídleném okolí Pěnčínska. Svou samostatnost obnovila k 1. 9. 1990, když se oddělila od Pěnčína, jehož součástí byla od roku 1980. Obec je členem Euroregionu Nisa a mikroregionu Jizera.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci je z roku 1371.

Vznik obce nelze přesně určit, avšak podle staré pověsti založil obec kníže Soběslav, který se po zbavení trůnu počátkem 11.století uchýlil do zdejší krajiny a v místě, kde stojí dům č.9, vystavěl svůj pevný hrad. Kolem roku 1109 byla osídlována západní strana rokliny, od druhé poloviny 14. stol. i strana východní. Stály tu dřevěné domy pokryté došky a šindelem. K obci Soběslavice patří osada Stráňov, která dostala své jméno od jednoho z vůdců sirotků a táboritů, kteří se po prohrané bitvě u Lipan roku 1434 v této končině ukryli. Na místě zvaném Zlatý stůl stával obětní stan sirotků.

[editovat] Pamětihodnosti

Kaple svatého Jana Nepomuckého

Kaplička byla vystavěna v roce 1831 v klasicistním slohu. Byla zasvěcena svatému Janu Nepomuckému, strážci zpovědního tajemství. Obecní kronika k tomu uvádí: “Tato kaplička stavěla se v r. 1831, kříž se vyzdvihoval dne 10. Augusta l. 1831.” Kaplička je menší jednolodní stavba. Vchod tvoří pískovcový, nepříliš zdobný portál, v jehož středu je umístěn nápis IHS s letopočtem 1831. Nad vchodem je umístěna socha svatého Floriána, po obou stranách pak boční pískovcové plastiky andělíčků. Autor není znám, socha pochází zřejmě z počátku 19. století. Světec stojí na nízkém podstavci. Je oděný do antického oděvu, na sobě má červený plášť, přilbici s pery a podkasané boty. V levé ruce drží podkasaný prapor, v pravé nádobu, z níž lije vodu na hořící dům u svých nohou. Svatý Florián se často stával patronem obcí, protože měl ochraňovat proti požárům, a tak ani Soběslavice nejsou v jeho uctívání výjimkou. Když za Leopolda I. lehla celá víska popelem, hledali Soběslavičtí svého ochránce. A když postavili v roce 1831 kapličku, umístili nad portál právě svatého Floriána. Na střeše kapličky se tyčí věžička, kde je umístěn zvon, jenž je ještě starší než samotná kaplička. Jeho stáří nelze přesně určit, datuje se do 18. století. Zvon je historicky a umělecky velice hodnotný. Za první světové války bylo vydáno nařízení, podle něhož měly být všechny zvony odevzdány a později roztaveny k vojenským účelům. Soběslavický zvon byl však zachráněn díky místním obyvatelkám Anastázii Fantové a Františce Adamové, které zvon v noci tajně sundaly a přes les odnesly k Adamovým do stodoly. Když měl být zvon odevzdán, nahlásila obec, že byl odcizen. Tak přečkal zvon válku ve stodole. Po válce byl opět zavěšen.

Na věžičce je připevněna makovice s křížkem, do níž byl po rekonstrukci kaple v roce 2000 zaletován památný spis Památkového úřadu, mince, noviny a zpráva o rekonstrukci.

Besady v Soběslavicích (Převzato z osobních stránek http://www.sweb.cz/martinara/sobeslavice.htm)

Obvyklou součástí dřevěných statků soběslavických bývala "besada". Byla to jakás vzdušná předsíň před vchodem do stavení - teď řekli bychom veranda. Její bednění bylo lištami a obloučkovým vlysem jako pavlač zdobeno a rovněž sloupky, nesoucí stříšky, tak byly profilovány, jako sloupky pavlače, které u statku také nechyběla. Besady bývaly dosti prostranné. Byla tu do rohu lavice a stával tu podélný stůl s křížovým trnožem. V létě se tu jídalo a večer pěkně se tu besedovalo. Besadami honosily se v západní části vsi tyto statky: Helebrantův čp. 2, (shořel as před 45 lety), Mařanův č. 5, Šimonův č. 6 (shořel as v polovině let 70. min. století), Tchořův č. 8 (sbořen již). Besadu měla i chalupa Pelantů "markulských" č. 35, zvaných tak dle hrušky, u jich stavení rostoucí. Zde byla besada na zadní straně budovy, směrem k rokli a přispěla tu velmi k malebnosti té stavby, teď rovněž již zbořené.

Ve východní frontě statků, rozložené na protějším okraji soběslavické rokle, měli besadu u Šámalů č. 15, u Krejčů č. 17 a u Fantů č. 18. Ty besady byly jaksi soběslavickou zvláštností; neboť co zde jich byl značný počet, jinde v okolí jich nebylo a také statek pojizerský jich nemá.

Ale není jich už ani v Soběslavicích. Zašly přestavěním statků a 2 zbylé byly zmodernizovány. Soběslavice, ještě na počátku tohoto století skoro celé dřevěné - až na několik zděných stavení již starších - pojednou as od roku 1909, od kdy vedena tudy okresní silnice, počaly se přestavovati. Zejména západní stráň zabělela se vysokými zdmi nových stavení, prostých pohříchu všeho svérázu, jimž díla starých tesařských mistrů, malebnější, ale snad tu a tam již trochu zvetšelá, musila ustoupiti. Zbyl tu však ještě jakýs počet dřevěných staveb. Z nich výstavností vynikají a zachování zasluhují statky č. 5 (vystaven r. 1820) a č. 18 (z roku 1848). Ty oba mají ještě i besady, jenže již přestavěné. (Zdroj: Matoušek Petr: Besady v Soběslavicích, Od Ještěda k Troskám III., 1925).

[editovat] Části obce

Soběslavice
Padařovice

Osady Padařavice, Klůčky a Kordovka patří také k obci Soběslavice, dříve bývaly součástí svijanského panství. Své jméno získaly od kněze Padařova, kterého měl při sobě Vlastibor a který žil ve zdejších lesích kolem roku 1120 jako poustevník.