Úhel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rovinný úhel je část roviny určená dvěma polopřímkami se společným počátkem.

Obsah

1 Základní pojmy
2 Znázornění a zápis
3 Druhy úhlů
4 Dvojice úhlů
5 Souměrnost
6 Orientovaný úhel
7 Velikost úhlu
8 Operace s úhly
- 8.1 Operace s orientovanými úhly
9 Měřící přístroje
10 Podívejte se také

[editovat] Základní pojmy

Polopřímky, které vymezují úhel v rovině, se nazývají ramena úhlu, společný počáteční bod polopřímek se nazývá vrchol úhlu.

Do úhlu zahrnujeme také body ležící na polopřímkách. Množina všech bodů úhlu, které neleží na žádné z polopřímek, se nazývá vnitřek úhlu. Množina všech bodů roviny, které nepatří do úhlu, se nazývá vnějšek úhlu.

[editovat] Znázornění a zápis

Úhel se znázorňuje pomocí jeho ramen, mezi kterými se vyznačí oblouček kolem vrcholu úhlu. Zápis úhlu se provádí pomocí řeckého písmene, např. $α$ , nebo pomocí symbolu úhlu a tří bodů v pořadí: pomocný bod na prvním rameně - vrchol - pomocný bod na druhém rameně, např. $\angle AVB$ .

[editovat] Druhy úhlů

Nulový úhel je úhel, jehož ramena leží na sobě. Mezi rameny není nic.
Ostrý úhel je úhel menší než pravý úhel.
Pravý úhel je polovina přímého úhlu. Všimněte si na obrázku, že pravý úhel se označuje tečkou v obloučku .
Tupý úhel je větší než pravý úhel.
Přímý úhel je úhel, jehož ramena jsou opačné polopřímky.
Plný úhel je úhel, jehož ramena leží na sobě, za úhel se považuje celá rovina kolem nich.
Kosý úhel je úhel, který není nulový, pravý, přímý nebo plný
Dutý úhel je úhel, který je menší než přímý úhel

Konvexní (vypuklý) úhel je úhel přímý nebo menší než přímý.
Konkávní úhel je větší než přímý úhel.

[editovat] Dvojice úhlů

Vrcholové úhly jsou dva úhly, jejichž ramena jsou opačné polopřímky. Vrcholové úhly jsou shodné.

Vedlejší úhly jsou dva úhly, jejichž jedno rameno je společné a druhá ramena jsou opačné polopřímky. Součet vedlejších úhlů je přímý úhel.

Souhlasné úhly jsou dva úhly, jejichž první ramena leží na jedné přímce a druhá ramena jsou rovnoběžná, přitom směr příslušných ramen je stejný (souhlasný). Souhlasné úhly jsou shodné.

Střídavé úhly jsou dva úhly, jejichž první ramena leží na jedné přímce a druhá ramena jsou rovnoběžná, přitom směr příslušných ramen je opačný (střídavý). Střídavé úhly jsou shodné.

[editovat] Souměrnost

Všechny úhly jsou osově souměrné, osa úhlu prochází vrcholem a rozděluje úhel na dvě shodné části (poloviny úhlu).

[editovat] Orientovaný úhel

Orientovaným úhlem nazýváme uspořádanou dvojici polopřímek $\begin{matrix} \rightarrow\\ VA \\ \end{matrix}$ , $\begin{matrix} \rightarrow \\ VB \\ \end{matrix}$ se společným bodem $V$ , přičemž polopřímku $\begin{matrix} \rightarrow \\ VA \\ \end{matrix}$ nazveme počátečním ramenem úhlu a polopřímku $\begin{matrix} \rightarrow \\ VB \\ \end{matrix}$ nazveme koncovým ramenem úhlu. Bod $V$ je vrcholem orientovaného úhlu.

[editovat] Velikost úhlu

Velikost úhlu je nezáporné číslo, které lze přiřadit každému úhlu. Platí přitom, že shodné úhly mají stejnou velikost a také, že součet velikostí úhlů $\angle AVX$ a $\angle XVB$ je roven velikosti úhlu $\angle AVB$ .

Číselná velikost úhlu je dána volbou nenulového úhlu, kterému přiřadíme velikost 1. V praxi se pro měření úhlu používá

[editovat] Oblouková (radiánová) míra

Hodnota jednotkového úhlu v obloukové míře je zvolena tak, že úhel o velikosti 1 vymezuje na kružnici se středem ve vrcholu úhlu oblouk, jehož délka je rovna poloměru dané kružnice. Hodnotu obloukové míry úhlu $α$ značíme $\operatorname{arc}\alpha$ .

Velikost libovolného úhlu je možné určit jako poměr délky oblouku vymezeného rameny na kružnici opsané kolem vrcholu k poloměru této kružnice, tzn.

$\alpha = \frac{s}{r}$ ,

kde $s$ je délka kruhového oblouku mezi přímkami, které vymezují úhel, a $r$ je poloměr kruhového oblouku. Velikost pravého úhlu je v obloukové míře rovna $\frac{\pi}{2}$ .

Úhlová jednotka obloukové míry je radiánech (zkratka rad).

[editovat] Stupňová míra

Stupňová míra je zavedena tak, že pravý úhel je rozdělen na 90 dílů, které se nazývají (úhlové) stupně. Vztah mezi stupňovou a obloukovou mírou lze tedy zapsat jako

1° = π/180 rad

Úhlový stupeň se dělí na 60 (úhlových) minut, tzn. 1°=60′, a každá úhlová minuta se dělí na 60 (úhlových) vteřin, tzn. 1′=60′′.

[editovat] Setinná míra

Setinná míra je zavedena tak, že pravý úhel je rozdělen na 100 dílů, které nazýváme grady (setinné stupně). Vztah mezi setinnou a obloukovou mírou lze zapsat jako

$1^g = \frac{\pi}{200} rad$

Setinný stupeň se dělí na 100 setinných minut, tzn. $1 g = 100 c$ , a každá setinná minuta se dělí na 100 setinných vteřin, tzn. $1 c = 100 c c$ .

[editovat] Příklady

Jeden stupeň je 1/180 přímého úhlu, neboli přímý úhel má velikost 180°. Zlomky stupňů se vyjadřují buď v desítkové nebo v šedesátkové soustavě, viz následující příklady:

půl stupně = 0,5° = 0° 30’ tj. 30 úhlových minut
osmina stupně = 0,125° = 0° 7’ 30" tj. 7 úhlových minut a 30 vteřin.

Jeden radián je 1/π přímého úhlu.

Velikost dalších úhlů:

Nulový úhel: 0°, tzn. 0 rad
Ostrý úhel: mezi 0° a 90°, tzn. mezi 0 a π/2 rad
Pravý úhel: 90°, tzn. π/2
Tupý úhel: mezi 90° a 180°, tzn. π/2 a π rad
Kosý úhel: 0°<α<90° nebo 90°<α<180°
Dutý úhel: 0°<α<180°
Konvexní (vypuklý) úhel: 0°≤α≤180°
Nekonvexní úhel: mezi 180° a 360°, tzn. π a 2π rad
Přímý úhel: 180°, tzn. π rad
Plný úhel: 360°, tzn. 2π rad

Stupně se používají především z historických důvodů a také pro relaivně snadné provádění jednoduchých výpočtů. Radiány mají výhodu při složitějších výpočtech - zvláště při derivování či integraci není třeba počítat se speciálními konstantami. Radián je navíc relativně intuitivní jednoka. Vyjadřuje přímo délku oblouku, vytyčeného daným úhlem na jednotkové kružnici.

[editovat] Velikost orientovaného úhlu

Velikost orientovaného úhlu je (v obloukové míře) rovna $α + k 2π$ , kde $α$ je velikost stejného neorientovaného úhlu a $k$ je celé číslo. Velikost orientovaného úhlu je úhel, kterým musí projít počáteční rameno při otočení do koncového ramene. Člen $k 2π$ představuje počet celých otoček kolem vrcholu úhlu.

[editovat] Operace s úhly

Sčítání úhlů. Dva úhly se sečtou tak, že se jedním ramenem přiloží zvenku k sobě a výsledný úhel vznikne mezi druhými dvěma rameny. Početně stačí sečíst velikosti úhlů.

Odčítání úhlů. Dva úhly se odečtou tak, že se jedním ramenem přiloží dovnitř sebe a výsledný úhel vznikne mezi druhými dvěma rameny. Početně stačí odečíst velikosti úhlů.

Násobení úhlů přirozeným číslem. Násobení úhlu přirozeným číslem se převádí na opakované sčítání téhož úhlu tolikrát, kolik je dané přirozené číslo. Početně se vynásobí velikost úhlu daným přirozeným číslem.

Dělení úhlů dvěma. Úhel se dělí dvěma sestrojením osy úhlu. Početně se vydělí velikost úhlu dvěma. Konstrukčně nelze provést přesné dělení obecného úhlu třemi, úloha je známa pod jménem trisekce úhlu.

[editovat] Operace s orientovanými úhly

Při operacích s orientovanými úhly je nutné zohlednit jejich znaménka.

Jestliže tedy k orientovanému úhlu $α$ přičítáme orientovaný úhel $β$ , který však je opačně orientován, je výsledek stejný jako bychom od neorientovaného úhlu o stejné velikosti jako má úhel $α$ odčítali neorientovaný úhel o stejné velikosti jako má úhel $β$ . Výsledkem takové operace je opět orientovaný úhel, který má stejnou orientaci jako $α$ , jestliže $α > β$ , nebo má orientaci jako úhel $β$ , jsetliže $α < β$ .

[editovat] Měřící přístroje

Měřené úhlů je v praxi velmi důležité. Využívá je astronomie, geodézie a mnoho dalších oborů. Proto se také vyvinula řada měřícich přístrojů. Úhloměr je i základem mnoha druhů dálkoměrů.

úhloměr - nejjednodušší měřidlo - jedná se o polokruhovou desku se stupnicí po obvodu. Složitější přístroje mají pohyblivé rameno.
Jakubova hůl - jednoduchý středověký astronomický přístroj měřící na principu porovnávání stran trojúhelníka
Kvadrant, sextant, oktant - používané v navigaci

[editovat] Podívejte se také

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu:

Úhel

Citováno z „http://cs.wikipedia.org../../../%C3%BA/h/e/%C3%9Ahel.html“

Kategorie: Geometrie