Vojtech Tuka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vojtech Tuka (4. července 1880 Štiavnické Bane – 20. srpna 1946 Bratislava) byl slovenský politik maďarského původu.
Tuka působil jako profesor na univerzitách v Budapešti a Bratislavě. V 20. letech 20. století byl jedním z vůdců HSĽS a organizace Rodobrana. V letech 1925 – 1929 působil jako poslanec Národního shromáždění, kde vystupoval proti československé politice a zároveň se angažoval pro slovenskou spolupráci s Maďarskem. V roce 1929 byl zatčen a odsouzen za špionáž v prospěch Maďarska na 15 let vězení. V důsledku jeho uvěznění opustila HSĽS vládní koalici. Propuštěn z vězení byl již v roce 1937.
V letech 1938 – 1939 se podílel na rozbíjení ČSR, v roce 1939 dokonce vedl tajné jednání s Německem. Po vzniku samostatného Slovenského státu působil mezi lety 1939 až 1944 jako předseda vlády a v letech 1940 – 1944 zároveň jako ministr zahraničních věcí.
Během svého působení v nejvyšších funkcích podporoval těsnou spolupráci s nacistickým Německem. Po zahájení operace Barbarossa bez vědomí prezidenta a dalších zodpovědných institucí svévolně vyhlásil válku Sovětskému svazu. Prosazoval a řídil deportace slovenských Židů do nacistických vyhlazovacích táborů. Podle svých obhájců jednal z donucení, podle řady jiných, např. Burzia (vatikánského chargé d'affaires u vlády Slovenského štátu) a Tardiniho (sekretáře Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti a poradce Pia XII. ve věcech zahraniční politiky) byl jejich přímým iniciátorem, který jednal ze svobodné vůle.
V roce 1946 byl Národním soudem v Bratislavě odsouzen k trestu smrti a 20. srpna téhož roku popraven.
[editovat] Literatura
- Pierre Blet: Pius XII. a druhá světová válka ve světle vatikánských archívů, Matice cyrilometodějská, 2001 (ISBN 80-7266-082-9)
