Poříčí (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Poříčí byla zaniklá osada na břehu Vltavy, dnes součást pražského Nového Města. Rozkládala se přibližně na území, jež by se dalo vymezit dnešními ulicemi Na Poříčí a Revoluční třídou, na východě Těšnovem a na severu břehem Vltavy.^[1]

Obsah

1 Vznik
2 Privilegia a práva
3 Kláštery
4 Zánik osady
5 Reference

[editovat] Vznik

Přesná doba vzniku osady není známa. Mlýny na Poříčí a kostel sv. Klimenta jsou připomněny již v nadační listině Boleslava II. z konce 10. století.^[1] Usazují se zde něměčtí kupci. Přes osadu, jež byla zřejmě až do konce 13. století ryze něměcká^[1], vedla důležitá obchodní cesta zvaná Vicus Teutonicum.^[1]

[editovat] Privilegia a práva

Kníže Soběslav II. osadě uděluje na konci 12. století ochranné privilegium, uznávající částečně její samosprávu. Její součástí je i svobodná volba faráře německou obcí a také možnost vlastních soudů, kdy přísahy mohou být prováděny ve vlastním kostele. Tím je románský kostel sv. Petra, který zde vzniká v první polovině 12. století, dokončen je zřejmě ve 3. polovině 12. století.

[editovat] Kláštery

Asi kolem roku 1200 ke kostelu uvedl moravský markrabě Vladislav Jindřich řád německých rytířů, který tu založil svůj špitál a také své sídlo. Po smrti svého manžela, Přemysla Otakara I., se zde Konstancie Uherská rozhodla založit klášter cisterciaček a kvůli tomu vykoupila kostel, špitál a okolní polnosti od řádu německých rytířů, který přesídlil k nedalekému kostelu sv. Benedikta. Nakonec ale klášter cisterciaček založila u Tišnova. Sv. Petra i s dalšími majetky odkoupenými od německých rytířů darovala špitálu sv. Františka, který téhož roku založila její dcera Anežka.

Z původního špitálního bratrstva se postupně stal nový český církevní řád křížovníků. Byl dále podporován Anežkou a jeho vznik potvrdil i papež Innocenc IV. (v roce 1250) a zároveň pražskému biskupovi Mikulášovi nařídil udělit novému řádu jeho znaky. Slavnostní udělení se konalo 17. června 1252 právě u Sv. Petra. Toho roku byl také postaven nedaleko kostela nový řádový dům a to již ve slohu gotickém. Nový řád ale vzápětí začal se stavbou nového ústředí u staroměstského konce tehdejšího Juditina mostu, kam postupně přesunul své sídlo. Sv. Petra s okolím si ale nechal a dále zde provozoval špitál i zajišťoval bohoslužby.

[editovat] Zánik osady

Roku 1280 přichází velká povodeň zaplavuje velkou část osady včetně kostela. Odnáší také zásoby obilí, v kostele uskladněné. To způsobuje hladomor a vzápětí přicházejí i různé epidemie nemocí. U kostela vykopán velký hromadný hrob, z kterého se postupně vyvíjí hřbitov. Později se také začíná s opravou kostela.

V roce 1348 přichází další zásadní zlom v historii osady – Karel IV. zakládá a vyměřuje Nové Město pražské. Velká část osady se stává jeho součástí a samostatná historie osady tak končí.