Boleslav II.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Příbuzenstvo | |
---|---|
otec | |
matka | |
manželka |
Emma.
|
syn | |
syn | |
syn | |
sestra | |
sestra | |
děd | |
babička | |
vnuk |
Boleslav II. Pobožný (asi 932 -7. února 999) byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 967/972)-999, syn Boleslava I. Ukrutného a jeho choti Biagoty, podle kronikáře Kosmy „muž nejkřesťanštější, otec sirotků, ochránce vdov, utěšitel zarmoucených“ Jeho první chotí byla nejspíš Agediva (Adiva), druhou Emma. Za jeho vlády tvoří území českého státu Čechy vyjma Chebska, Morava s celým poříčím Dyje , na východě sahá jeho říše až k Váhu, do českého státu patří rovněž Slezsko a část Ruska sahající po horní Bug.
- 973 - zřízení pražského biskupství (podřízeno arcibiskupství v Mohuči), první biskup Dětmar, saský mnich;
- 973-974 - podpořil bavorského vévodu Jindřicha II. Svárlivého proti císaři Otovi II. ve sporu o dědictví švábské;
- 975-978 - další boje s císařem Otou II., vzájemné vpády na území;
- 981 - územní ztráty v Podněstří (Přemyšl);
- 982 - pražským biskupem Vojtěch z rodu Slavníkovců, neustálé spory biskupa s knížecím dvorem (988-992 a od 994 Vojtěch v Itálii, 997 zavražděn na misijní cestě ve východním Prusku), následovaly spory s Vojtěchovým bratrem Soběslavem;
- 984 - podpora Jindřicha II. Svárlivého v jeho snaze stát se císařem;
- 990 - boje s polským knížetem Měškem I. (podporován z Říše) ukončeny smírem. Boleslav II. měl dobré vztahy s Měškem I., manželem své sestry Doubravky, ale po její smrti vztahy ochladly. Po nástupu Boleslava Chrabrého na polský trůn se Boleslav II. vzdal Slezska a Krakovska;
- 992 - spolu s Otou III. tažení proti Polabským Slovanům;
- 992 - Vojtěch přijal od knížete edikt, který mu povoloval rozlučovat manželství mezi příbuznými, stavět kostely a vybírat desátky;
- 993 - založen první mužský klášter v Čechách - benediktinský - v Břevnově;
- 995 (28. 9.) - přemyslovská vojska dobyla Libici nad Cidlinou a vyvraždila přítomné Slavníkovce, čímž bylo dovršeno politické sjednocení Čech
Boleslav II. je pochován v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě. Nedlouho po smrti Boleslava II. následoval státní úpadek a polský panovník Boleslav Chrabrý se zmocnil nejen Krakovska a Moravy, ale načas dokonce i samotných Čech.
[editovat] Externí odkazy
Předchůdce: | 972 (967) - 999 | Nástupce: | ||||
Boleslav I. | Boleslav II. | Boleslav III. |