Mount Everest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mount Everest
Pohled na Mount Everest z Rombok Gompa, Tibet
Pohoří	Himálaj
Vrchol	8 844 m
Poloha	27°59′ s. š., 86°56′ v. d.
Světadíl	Asie
Státy	Nepál, Tibet, Čína
Prvovýstup	29. května 1953

Mount Everest je nejvyšší hora na Zemi (od mořské hladiny). Vrchol hory je hraničním bodem mezi Nepálem a Tibetem, v současné době se nejvyšší bod nalézá na tibetské straně.

[editovat] Jména hory

V Nepálu je hora nazývána Sagarmatha (सगरमाथा, Sagaramāthā, do nepálštiny převzato ze sanskrtu, kde znamená „Tvář nebes“). Tibetský název zní Qomolangma („Matka světa“). Zkomolením tibetského názvu vzniklo i čínské 珠穆朗瑪峰 (pinyin: Zhūmùlǎngmǎ Fēng, českým přepisem Ču-mu-lang-ma feng).

U nás i jinde ve světě zdomácnělo jméno Everest, které hoře dal Brit Sir Andrew Waugh (hlavní zeměměřič pro Indii). Sir George Everest byl předchůdcem Sira Andrew Waugha. Zajímavé je, že dnešní běžná výslovnost jména Everest je jiná než by měla být, to jest správně [maunt ivrist].

Čínský deník People's Daily publikoval roku 2002 článek, v němž se ohrazuje proti přetrvávajícímu používání anglického názvu v západním světě. Autor doporučuje používání tibetského jména hory. [1]

[editovat] Měření hory

Radhanath Sikdar, indický matematik a zeměměřič z Bengálska, byl v roce 1852 prvním, kdo určil Everest jako nejvyšší horu světa pomocí trigonometrických výpočtů na základě měření teodolitem z 240 km vzdálené Indie. Před průzkumným měřením byl vrchol zeměměřiči nazýván pod jménem Peak XV.

Hora je přibližně 8 850 m vysoká. Ani vláda Nepálu ani vláda Číny zatím s naprostou jistotou nestanovila přesnou výšku a proto je stále oficiálně výška Everestu 8 848 metrů n. m.

První přesnější měření v roce 1856 zjistilo výšku 8 839 m, ale výška byla prakticky zaokrouhlena na 8 840 m.

Pohled na horu z Kalapattharu v Nepálu

V padesátých letech 20. století indičtí zeměměřiči učinili přesnější měření, které se přiblížilo dnešním měřením a výpočtům výšky Everestu 8 848 m . Dnes je obecně přijímána hodnota 8 850 m zjištěná pomocí přístroje GPS umístěném na vrcholu hory v roce 1999. Everest stále roste díky pohybům tektonických desek, předpokládaný růst je 3 až 5 mm do výšky a 27 mm k severovýchodu za rok. Konečně podle čínských měření z května 2005 je výška hory 8844 metrů, což je o celé 4 metry méně, než se běžně uvádí.

Je důležité zdůraznit, že Everest je horou, jejíž vrcholek je nejvýše nad mořskou hladinou. Za nejvyšší horu světa může být pokládána také Mauna Loa na Havaji, která je nejvyšší horou od základny, jež je ukryta pod mořskou hladinou na oceánském dně. Mauna Loa takto přesahuje 9 km, ale nad moře ční pouhými 4 170 metry. Druhou horou, jež aspiruje na nejvyšší horu světa, je Chimborazo v Ekvádoru. Vrchol Chimboraza je od středu Země o celých 2 168 metrů dále než Everest – tedy Chimborazo měří 6 384,4 km a Everest pouze 6 382,3 km. Příčinu v takovém rozdílu je nutné hledat v zemské rotaci, která deformuje tvar Země. Paradoxem je, že uvažujeme-li výšku nad mořskou hladinou, pak Chimborazo se svými 6 310 metry nad mořem není ani nejvyšší horou And.

Pro zajímavost lze uvést, že nejhlubší místo oceánského dna prohlubeň Chellenger (en:Challenger Deep) v Mariánském příkopu je hlouběji pod mořskou hladinou než je Everest nad ní.

[editovat] Horolezecké cesty

Jako první stanuli na vrcholu Mount Everestu 29. května 1953 Novozélanďan Edmund Hillary s nepálským Šerpou Tenzingem Norgayem. (Dodnes ale existují spekulace, že prvním člověkem na vrcholu mohl být George Mallory v roce 1924, který při svém pokusu zahynul.)

Everest má dvě hlavní horolezecké cesty, jihovýchodní z Nepálu a severovýchodní z Tibetu, ale existují i další méně časté cesty. Jihovýchodní cesta z Nepálu je technicky méně obtížná než severozápadní cesta z Tibetu, také proto je mnohem frekventovanější. Jihovýchodní cestou šli také Hillary a Tenzing. Výběr prvovýstupu byl ovšem předurčen politickou situací v oblasti, neboť Tibet byl v roce 1949 uzavřen pro cizince.

Většina pokusů o výstup je během dubna a května před letní monzunovou sezónou, kdy se také snižuje rychlost tzv. tryskového proudění. Nicméně k pokusům o výstup dochází i po letní monzunové sezóně v září a říjnu, ale výška sněhové pokrývky činí výstupy mnohem obtížnějšími.