Ekvádor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

República del Ecuador Ekvádorská republika
vlajka znak

Rozloha	283 560 km² (73. na světě) z toho 2 % vody
Počet obyvatel	13 363 593 (65. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění	47 / km² (155. na světě)
Jazyk	španělština (úřední), indiánské jazyky (zvláště kečujština)
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	římští katolíci 95%, jiní 5%
Nejvyšší bod	Chimborazo (6.310 m n. m.) ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.)
Hlavní město	Quito
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Lucio Gutierrez
Viceprezident	Alfredo Palacio
Hymna	Salve, Oh Patria
Vznik	24. května 1822 (nezávislost na Španělsku)
Měna	americký dolar dříve ekvádorský sucre (USD, dříve ECS)
ISO 3166-1	218 ECU EC
MPZ	EC
Doména	.ec
Telefon	593
Časové pásmo	UTC -6, -5

Ekvádor (španělsky Ecuador) je stát v Jižní Americe, který leží na rovníku a zároveň je jeho pobřeží omýváno vodami Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Kolumbie a Peru. Součástí Ekvádoru jsou rovněž Galapágy.

Krajina Ekvádoru je velmi různorodá a dá se rozdělit do třech částí (západní, centrální Andy a východní), které se od sebe výrazně liší klimatem, biotipem ale i zvyky.

[editovat] Historie

Indiánský stát na území Ekvádoru byl v 15. století poražen vpádem říší Inků, která pocházela z Peru, ale již roku 1534 byl Ekvádor dobyt Španěly, kteří indiány zotročili na 300 let a Ekvádor se stal součástí místokrálovství Peru. Od r. 1717 místokrálovství Nová Granada. Od roku 1822 do r. 1830 byl Ekvádor součástí Velké Kolumbie, poté samostatný stát. Ve 20. stol. se v zemi projevila politická destabilizace a časté střídání civilních a vojenských vlád. V letech 1950-70 proběhlo několik státních převratů. V l. 1940-42 proběhla neúspěšná válka s Peru, při které Ekvádor ztratil část vnitrozemí (do té doby sousedil s Brazílií). V r. 1979 obnoven civilní demokratický režim.

[editovat] Geografie

Země má 21 provincií a dělí se na 3 odlišné celky:
a) pobřežní pás (Costa) - nížinný, s deštnými pralesy a na jihu se savanami;
b) horský pás And (Sierra) - pásma Cordillera Occidental a Cordillera Oriental, mezi nimi pánve a náhorní plošiny ve výšce 2200 – 2900 m n. m. Sopečné vrcholy: vyhaslé Chimborazo (6310 m n. m.- nej bod), ve východním pohoří činné sopky (Cotopaxi je nejvyšší aktivní sopka na světě – 5897 m n. m.), rostlinstvo uspořádáno do výškových stupňů;
c) východní pás (Oriente) - okraj Amazonské nížiny (deštný prales).

[editovat] Hospodářství a chudoba

Hlavním problémem současného Ekvádoru je chudoba, která prostupuje celou zemí od počátku státu. Ekvádor se vždy řadil mezi chudé státy jižní Ameriky a lepší situaci nepřineslo ani nalezení ropy v 70. letech, které sice přineslo částečný hospodářský růst a zlepšení situace ve městech, ale celkově země výrazně hospodářsky neposílila.

Pro Ekvádor měl katastrofální dopad průběh hospodářské recese v 80. letech (stejně tak jako na většinu zemí jižní Ameriky), kdy inflace v zemi v roce 1989 dosáhla 76 %. V následující dekádě se však podařilo vládě situaci částečně zlepšit a mezi lety 1995 - 1997 se pohybovala v rozmezí hodnot 25-30 %. Situace vedla k ohromnému zadlužení země v cizině. Podle hospodářských prognóz budou zásoby ropy vyčerpány do roku 2010, což ještě přitíží slabému hospodářství.

Situaci v zemi nezlepšuje ani fakt, že 1 % bohatých statkářů vlastní přes 40 % zemědělské půdy. 2/3 rodinných farem jsou menší než 5 ha - jedná se o příliš malé farmy, které nejsou schopny uživit ani farmářské rodiny, což zapříčiňuje odliv obyvatelstva do měst. Vidina snažšího bohatství však často končí v příměstských slumech například v Guayaquilu. Tíživou situaci ještě více umocňuje silná půdní eroze v oblastí And a celkově těžké podmínky zde panující.

Hlavními vývozními artikly Ekvádoru jsou ropa, kakao, káva, banány a garnáti. Mezi hlavní hospodářská odvětví patří zemědělství, těžba a rafinace ropy, výroba cementu, petrochemie a potravinářství.

[editovat] Populace

Kolem 30 % populace jsou čistokrevní Indiáni z kmenů chívarů a kečuů. Vláda jim poskytla velké území na východě země, ale Indiáni mají stále malý kapitál a malou politickou moc. Kojenecká úmrtnost u Indiánů přesahuje 9 % a jejich průměrný věk je velmi nízký, které se pohybuje okolo 50 let. 55 % tvoří mesticové, míšenci Indiánů a Španělů, kteří tvoří privilegovanou vrstvu obyvatelstva. Zbytek populace tvoří přistěhovalci a nebo míšenci. Potomci mnohých kolonizačních vln rovníkové země.