Louňovice pod Blaníkem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Louňovice pod Blaníkem

znak
základní data
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0521 530107
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ052)
okres (NUTS 4):	Benešov (CZ0521)
obec s rozšířenou působností:	Vlašim
pověřená obec:	Vlašim
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	30,98 km²
obyvatel:	677 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 38’ 6’’
zeměpisná délka:	14° 51’ 22’’
nadmořská výška:	{{{nad.výš}}} m
PSČ:	257 06
základní sídelní jednotky:	3
místní části:	4
katastrální území:	3
Adresa obecního úřadu:	Obecní úřad Louňovice pod Blaníkem, J. Žižky 16, 257 06 Louňovice pod Blaníkem
starosta:	František Bébr
Oficiální web Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa

Obec Louňovice pod Blaníkem se nachází asi 15 km východně od města Votice a 8 km jižně od města Vlašim. Obec se skládá ze čtyř místních částí - Louňovice pod Blaníkem, Býkovice, Rejkovice a Světlá. V celé obci je evidováno celkem 327 domů, z toho v samotných Louňovicích 279.

[editovat] Historie obce

Nejstarší dějiny tohoto městysu na jihu benešovského okresu jsou úzce spojeny s osudy jeho ženského premonstrátského kláštera, který byl založen roku 1149 v tehdy pusté krajině pod oběma Blaníky. O jeho počátcích ve 12. století jsou dochovány písemné zprávy v Jarlochově kronice. Klášter, který sehrál důležitou úlohu v hospodářském a kulturním zvelebení Podblanicka, se záhy rozmohl. Ovládl během svého téměř 300 letého trvání řadu osad v okolí. Při samotném klášteře vznikla záhy osada - dnešní Louňovice. Louňovický klášter zanikl roku 1420 na samém počátku husitských válek, kdy byl Žižkou vypálen. K dobytí kláštera došlo patrně 23. srpna 1420 a Louňovice připadly Táboru. Ten je držel až do roku 1547, kdy o ně Táborští přišli konfiskací majetku Ferdinandem I.. V druhé polovině 16. století a v 17. století patřily Louňovice pod Blaníkem Skuhrovským. Bezdětný Karel Adam Lev z Říčan je ve své poslední vůli odkázal pražskému arcibiskupství, které vlastnilo louňovický statek a lesy až do roku 1924.

[editovat] Památky v obci

K dominantám obce patří barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící na místě původního románského kostela, který byl čelem rozsáhlého klášterního traktu
původně renesančně-barokní zámek, který však necitlivými přestavbami ztratil svou architektonickou hodnotu. Je v něm zpřístupněna expozice věnovaná archeologickým výzkumům ženského premonstrátského kláštera.

[editovat] Významní rodáci

Pamětní deska J.D.Zelenky na místě jeho rodného domu

Jan Dismas Zelenka - světově proslulý barokní hudební skladatel, který se zde narodil 16. října 1679. Jeden z nejvýznamnějších skladatelů období vrcholného baroka a jeden z prvních českých skladatelů, který byl též inspirován lidovou hudbou. Na jeho počest se v Louňovicích pravidelně koná hudební festival Podblanický hudební podzim.

[editovat] Okolí obce

Louňovicím vévodí dva zalesněné skalnaté vrchy Velký a Malý Blaník. Z nich zvláště Velký Blaník o výšce 638 metrů je charakteristickým bodem rozsáhlé zvlněné krajiny, která tvoří přechod mezi středočeskou pahorkatinou a Českomoravskou vrchovinou. Velký Blaník byl osídlen již před začátkem našeho letopočtu. Žili na něm lidé tzv. halštatskolaténské kultury. V době osídlení naší země Kelty zde bylo oppidum, později tvrz. Na Velkém Blaníku jsou patrné pozůstatky opevnění v podobě mohutných kamenných valů.

Blaník je opředen mnoha pověstmi, které mají původ zřejmě již v keltských dobách. Podle legendy, která má původ ve druhé polovině 15. století, odpočívá uvnitř hory Blaník vojsko. Jeho velitelem je sám patron země České svatý Václav. Až bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že studánku přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se otevře hora, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku, vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.

O proslavení Blaníku se zasloužilo mnoho významných umělců. Alois Jirásek ztvárnil blanickou legendu ve svých Starých pověstech českých. Hora svou symboličností poskytla námět též řadě hudebníků (Bedřich Smetana, Zdeněk Fibich) a malířům-krajinářům ve druhé polovině 19. století (Julius Mařák či Mikoláš Aleš).

Vrchol Malého Blaníku měří 564 metrů. Najdete na něm zříceninu poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Stavba byla dokončena v roce 1753, zrušena pak v roce 1783 nařízením císaře Josefa II. Od té doby zub času vykonal dílo zkázy. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk.

Oblast Podblanicka je chráněnou krajinnou oblastí.