Korupce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Korupce v mezinárodním srovnání

Korupce (lat. corrumpere = kazit, oslabit, znetvořit, podplatit) je zneužití postavení, funkce k osobnímu prospěchu - v politice, veřejné správě, hospodářství. Je opakem integrity.

Korupce postihuje jak politiku, tak hospodářství, tak společnost. Může být jak drobná tak obrovská, jak neorganizovaná tak organizovaná. Vyznačuje se podplácením, úplatky, vydíráním, zastrašováním. Dále privilegii, neoprávněnými příjmy a jejich vyžadováním, udělováním přízně, protežováním.

Politická korupce nakonec vede ke kleptokracii - vládě zlodějů, loupežníků (doslovný překlad) - kdy už odpadá i předstírání poctivosti, upřímnosti před veřejností.

Ačkoliv korupce přispívá ke zločinnosti - jako, mimo jiné, typicky, k praní špinavých peněz, kuplířství, obchodu s drogami - tak se zdaleka neomezuje jenom na tyto (dnes) trestné aktivity. Pro porozumění toho, jak korupce vzniká, jak roste a co ji udržuje, je ale důležité ji od trestné činnosti jasně oddělit. A pak také vytvořit a uplatnit podmínky, pravidla - i zákony - které umožní ji omezit a postihovat.

Obsah

1 Podmínky podporující korupci
2 Důsledky korupce
3 Index vnímání korupce
- 3.1 Výběr států dle umístnění v žebříčku CPI
4 Podívejte se také na
5 Externí odkazy

[editovat] Podmínky podporující korupci

koncentrace politické moci a rozhodování, nedemokratické režimy, ať jsou centralistické, totalitní nebo se vyznačují vládou mocenských klanů
apatická, nezajímající se, nebo „poddanská“, tomu či onomu „vůdci“ lehce podléhající veřejnost, která se nezajímá o politiku - veřejné věci - nebo na ni nemá dostatečný vliv
slabé právo, nedostatečná justice, nebo sloužící jen mocným a vlivným k prosazování jejich zájmů - nedostatečná „vláda práva“, anglicky rule of law
tajení informací, rozhodování, procesů a závislostí, nedostatek otevřenosti, transparentnosti
pro veřejnost, občany, jejich kontrolu, uzavřené mocenské a politické kliky
velké, a nekontrolované, částky financování ať veřejných, nebo soukromých, projektů
špatně placení úředníci, zaměstnanci veřejné správy

[editovat] Důsledky korupce

oslabení správy veřejných věcí, politiky, vedoucí až k rozpadu státu
oslabení hospodářských výsledků, ekonomiky, vedoucí až k nemožnosti podnikat
růst chudoby a nezaměstnanosti
rostoucí daně a zároveň rostoucí daňové úniky
rostoucí nedůvěra v politiku, ekonomiku, a k vlastním schopnostem, rezignace
odchod těch schopných tam, kde se mohou (lépe) uplatnit - anglicky voting with one's feet, brain drain

Poznámka: podíl korupce, jako další „daně“, je ve středně až více korupčních společnostech odhadován na 10-20% hrubého domácího produktu (HDP).

[editovat] Index vnímání korupce

Od roku 1995 se používá pro srovnání tzv. index vnímání korupce (Corruption Perception Index – CPI). Měření míry korupce ve státě je velmi obtížné. Nelze srovnávat úroveň korupce podle měřitelných dat (např. počet zatčených nebo počtu soudních případů). Taková data totiž vypovídají více o vůli a schopnosti státu korupci odhalovat a potírat. Proto se používá metoda subjektivního vnímání korupčního prostředí mezi podnikateli, analytiky, státními úředníky apod.

[editovat] Výběr států dle umístnění v žebříčku CPI


rok	země	CPI	pořadí země na světě	v EU

2004	Finsko	9,7	1	1
	Velká Británie	8,6	11	5
	Rakousko	8,4	13	6
	Francie	7,1	22	11
	Slovinsko	6,0	31	15
	Řecko	4,3	49	21
	Česko	4,2	51	22
	Slovensko	4,0	57	23

2005	Finsko	9,6	2	2
	Rakousko	8,7	10	7
	Velká Británie	8,6	11	8
	Francie	7,5	18	12
	Slovinsko	6,1	31	19
	Česko,	4,3	47	24
	Řecko,	4,3	47	24
	Slovensko	4,3	47	24