Praní špinavých peněz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Anglicky též anti money laundering (AML), jiným výrazem česky legalizace výnosů z trestné činnosti.

Legislativně je tato věc ošetřena zákonem č. 61/1996 Sb (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů)

Obsah

1 Vymezení
2 Identifikace účastníků obchodu
3 Příklady obecných znaků podezřelých obchodů
4 Příklady znaků podezřelých obchodů v případě hotovostních operací na účtu
5 Příklady znaků podezřelých obchodů u bezhotovostních operací na účtu
6 Identifikace podezřelého obchodu
7 Podívejte se také na
8 Externí odkazy

[editovat] Vymezení

Legalizací výnosů se rozumí jednání sledující zakrytí nezákonného původu výnosu s cílem vzbudit zdání, že se jedná o příjem nabytý v souladu se zákonem. Uvedené jednání spočívá zejména:

a) v přeměně nebo v převodu majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, za účelem utajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem napomáhání osobě, která se účastní páchání takové činnosti, proto, aby unikla právním důsledkům svého jednání,

b) v utajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání a pohybu majetku nebo změny práv vztahujících se k majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,

c) v nabytí, držbě, použití majetku nebo nakládání s ním s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti,

d) ve sdružování osob za účelem spáchání činu uvedených výše

[editovat] Identifikace účastníků obchodu

Jestliže finanční instituce uzavírá obchod v hodnotě přesahující částku 500 000 Kč, je povinna identifikovat účastníky obchodu. Není-li v době uzavření obchodu nebo v kterémkoliv pozdějším okamžiku přesná výše celého plnění známa, vzniká uvedená povinnost v době, kdy je zřejmé, že stanovené hranice bude dosaženo; je-li obchod uskutečněn formou opakujícího se plnění, je rozhodující součet dílčích plnění za dvanáct po sobě jdoucích měsíců.

[editovat] Příklady obecných znaků podezřelých obchodů

Objevují se problémy při identifikaci zákazníka,
Ze strany zákazníka jsou poptávány a nabízeny neobvyklé podmínky,
Transakce je pro daného zákazníka netypická,
Zákazník je z neznámých důvodů nervózní při osobním kontaktu,
Zákazník je doprovázen a sledován (zejména při nakládání s hotovostí),
Zákazník jedná jako prostředník,
Není zřejmý ekonomický, věcný nebo zákonný důvod pro danou transakci nebo její rozeznatelný vztah k běžným obchodním aktivitám zákazníka,
Neobvyklé způsoby převodu větších finančních hotovostí,
Snaha o minimální kontakt s finanční institucí a pověřování jiných osob tímto kontaktem na základě plných mocí,
Zákazníkem je subjekt z tzv. rizikových teritorií nebo daňových rájů,
Transakce, která je neprůhledná z hlediska jejího ekonomického cíle nebo působí nelogicky a její konstrukce může signalizovat protiprávní jednání,
Transakce, při nichž jsou finanční prostředky krátce po složení u finanční instituce opět vyzvednuty, pokud z obchodních aktivit zákazníka není pro takové jednání žádný logický důvod,
Transakce směřující mimo běžnou obchodní činnost nebo běžný okruh zákazníků a obchodních aktivit určité finanční instituce a není zřejmé vysvětlení po skutečnost, proč předmětem transakce je právě konkrétní finanční instituce,
Transakce vedoucí k tomu, že doposud dlouhodobě pasivní účty a zákazníci vykazují bez zřetelného důvodu značnou aktivitu,
Zákazník sdělí finanční instituci nepravdivé nebo zavádějící údaje, nebo odmítne bezdůvodně sdělit či poskytnout finanční instituci běžné informace a podklady k obchodu, nebo sdělí finanční instituci takové údaje, které může finanční instituce jen obtížně ověřit nebo které jsou nedůvěryhodné,

[editovat] Příklady znaků podezřelých obchodů v případě hotovostních operací na účtu

Opakované vklady na účet v částkách těsně pod hranicí 500 000 Kč (tzv. „strukturování“),
Vklady v hotovosti většího počtu osob na jeden účet,
Pravidelně se opakující vklady, často i několikrát za den jejichž součet dosahuje značné výše, prováděné třetími subjekty (ne majitelem účtu),
Opakované ukládání peněžních prostředků v bankovkách nižších denominací, které jsou následně vybírány v bankovkách vyšších denominací,
Ukládání vysokých peněžních částek v bankovkách, jejichž denominace je pro zákazníka neobvyklá,
Ukládání vysokých peněžních částek zákazníkem v hotovosti, která není dopředu spočítána,
Transakce převyšující částku 500 000 Kč, při které jsou finanční prostředky vkládány na účet nebo vybírány z účtu, který byl dlouhodobě bez výraznějších pohybů,
Ukládání vysokých peněžních částek v hotovosti s následným bezhotovostním převodem na jiný účet nebo do zahraničí,
Veliký počet hotovostních transakcí,
Velký počet malých hotovostních vkladů a malý počet velkých hotovostních výběrů,
Neobvyklé vklady a na ně navazující výběry, pokud se vymykají běžným aktivitám zákazníka a není pro ně odpovídající vysvětlení, resp. zákazník ho odmítne poskytnout

[editovat] Příklady znaků podezřelých obchodů u bezhotovostních operací na účtu

Příkaz k převodu velké částky do zahraničí podává jiná osoba než je obvyklé.
Bezhotovostní převod do nebo ze zahraničí (zejména do rizikových zemí a do „daňových rájů“),
Neobvyklé bezhotovostní úhrady došlé ze zahraničí nebo platby do zahraničí, pokud se vymykají běžným aktivitám zákazníka a není pro ně odpovídající vysvětlení, nebo zákazník odmítá objasnění transakce či sdělení jejího důvodu a odmítá předložit doklady o dané transakci,
Neobvykle vysoký počet bezhotovostních transakcí u daného zákazníka,
Účet zákazníka je založen a využit pro jedinou transakci, zákazník za krátké období zruší účet.

[editovat] Identifikace podezřelého obchodu

Podezřelé obchody mohou být identifikovány např. pomocí:

průběžného monitorování transakcí přepážkovým pracovníkem nebo

jiným zaměstnancem finanční instituce s důrazem na četnost a rozsah vybočení z běžného režimu,

sledování operací v informačním systému finanční instituce, průběžných kontaktů se zákazníkem a informovanosti pracovníka finanční instituce o prostředí zákazníka (osobní setkání, návštěvy zahraničních zemí atd.),
informací třetí strany (tisk, internet, ekonomický software např. Ariadna atd.)

Protože je úspěšná identifikace podezřelého obchodu primárně závislá na znalosti zákazníka, ovlivňují ji další faktory, např. individuální zkušenosti přepážkového pracovníka, privátního pracovníka finanční instituce jednajícího přímo se zákazníkem, kvalita informačního systému finanční instituce, dostupnost informací o zákazníkovi a možnost jejich ověření