Nomenklatura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Nomenklatura (z latinského nomenclator - „jmenovatel“; ve starém Římě otrok, jenž svému pánu připomínal jména osob, které potkává – původně složenina slov nomen, „jméno“ a calare, „volat“) je systém pojmenování a zařazování (klasifikace) určitých objektů jakožto prvků dané kategorie.

Obsah 1 Nomenkaltura ve vědách 1.1 Podívejte se také na 2 Nomenklatura za komunismu 2.1 Podívejte se také na

[editovat] Nomenkaltura ve vědách

Nomenklatura není věda. Je to pouze praktický prostředek (avšak používaný také ve vědě).

Nejčastěji se nomenklaturou rozumí ve vědě neměnná, zpravidla latinsko-anglická soustava termínů. Na rozdíl od terminologie nomenklatura zahrnuje pouze názvy povahy substantivní pro objekty zkoumání (a jejich třídy), nikoli např. slovesa, adjektiva, názvy dějů. Příkladem jsou taxonomická binominální nomenklatura v biologii nebo chemická nomenklatura. Nadřazeným termínem v biologii je slovo systematika.

[editovat] Podívejte se také na

• chemie - chemická nomenklatura (IUPAC)
• biologie - binominální nomenklatura
  • botanická nomenklatura, Mezinárodní kód botanické nomenklatury,
    • International Plant Names Index (IPNI)
  • Mezinárodní kód nomenklatury kulturních rostlin (MKKR)
  • syntaxonomická nomenklatura, Mezinárodní kód fytocenologické nomenklatury
  • zoologická nomeklatura, Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury
  • Mezinárodní kód pro nomenklaturu bakterií (MKB)
  • Mezinárodní kód pro klasifikaci a nomenklaturu virů (IKV)
  • „BioKód“ - sdružuje pravidla z kódů: Mezinárodní kód botanické nomenklatury, Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury a Mezinárodní kód pro nomenklaturu bakterií.
  • Fylokód
• terminologie

[editovat] Nomenklatura za komunismu

Za komunismu pojem nomenklatura (přejatý v tomto smyslu přes ruské номенклатура) označoval hierarchický systém určující, na jaké úrovni KS se rozhoduje o čem. Odtud přešel k označení pro významná místa ve státní správě, průmyslu, akademické sféře atd., jejichž jmenování bylo podmíněno schválením komunistické strany.

Později tento pojem zobecněl na „nomenklaturní kádry“, „aparátčíky“, tedy veškeré výše postavené privilegované příslušníky režimu. Na západě, jako i ve svobodnějších zemích socialistického bloku, ho zpopularizoval Milovan Džilas ve svém díle Nová třída, popisující státní klientelismus v komunistických totalitách.

[editovat] Podívejte se také na

• Klientelismus | Komunismus | Totalita
• Kleptokracie
• Milovan Džilas: Nová třída