Křivkový integrál
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V matematice je křivkový integrál integrál skalárního nebo vektorového pole počítaný podél křivky. Je mnoho druhů křivkových integrálů, mezi nejdůležitější patří integrály prvního a druhého druhu a integrály v komplexní proměnné.
Obsah |
[editovat] Definice
Mějme orientovanou křivku k, která je definována rovnicemi x = φ(t),y = ψ(t) pro . Na této křivce k nechť je definována funkce z = f(x,y).
Křivku k rozdělíme na n oblouků o1,o2,...,on v bodech A1,A2,...,An − 1 s parametry t1 < t2 < ... < tn − 1. Na každém oblouku oi zvolíme bod Ci o souřadnicích [ξi,ηi] a sestrojíme součty
kde je délka oblouku oi.
Největší z délek lk při daném dělení d nazveme normou dělení d, tzn. ν(d) = maxdlk.
Pokud existuje takové číslo Ix, resp. Iy, resp. Is, že k libovolnému lze najít takové δ > 0, že , resp. , resp. pro každé dělení d, pro které ν(d) < δ bez ohledu na volbu bodů Ck na ok, pak říkáme, že existuje křivkový integrál funkce f(x,y) po křivce k vzhledem k x, resp. k y, resp. k s, což zapisujeme vztahy
Integrál Is označujeme jako křivkový integrál prvního druhu, integrály Ix,Iy jako křivkové integrály druhého druhu.
Je-li funkce f(x,y) spojitá na křivce k, pak integrály uvedené integrály existují.
Za integrál druhého druhu považujeme také integrál
Je-li křivka k uzavřená, pak k označení křivkového integrálu po této křivce užíváme integrační znak .
Význam křivkových integrálů je demonstrován na obrázku. Obsah plochy, která je nad křivkou k ohraničena funkcí z = f(x,y), je určen křivkovým integrálem prvního druhu, tedy integrálem Is. Obsah (orientovaného) průmětu této plochy do roviny xz, resp. yz, je určen integrálem Ix, resp. Iy.
Zobecnění křivkových integrálů na prostorové křivky je přímočaré. Je-li na oblasti Ω definována spojitá funkce f(x,y,z) a křivka k zadaná parametricky vztahy x = φ(t),y = ψ(t),z = χ(t) pro , pak křivkový integrál prvého druhu zapíšeme
Křivkové integrály druhého druhu pak mají tvar
[editovat] Vlastnosti křivkových integrálů
Je-li k orientovaná křivka, kterou lze rozložit na dvě souhlasně orientované křivky k1,k2, pak pro křivkové integrály druhého druhu platí
a podobně pro křivkové integrály prvního druhu
Jsou-li na křivce k definovány funkce f1(x,y),f2(x,y), pak pro libovolné konstanty c1,c2
Označme jako křivku, která má opačnou orientaci než křivka k. Při změně orientace křivky změní integrály druhého druhu své znaménko, tzn.
Integrály prvního druhu při změně orientace znaménko nemění, tzn.
[editovat] Komplexní analýza
V komplexní analýze se operuje s křivkovými integrály. Křivkový integrál z holomorfní funkce f(z) po C1 křivce γ(t) , kde t je její parametr probíhající interval <a,b>
kde integrujeme zvlášť reálnou a imaginární část. Jde-li o uzavřenou křivku, potom se používá značení
Komplexní křivkové integrály lze zpravidla snadno počítat pomocí Cauchyovy věty, reziduové věty, nebo pomocí Cauchyova vzorce. Pokud integrační křivka splývá na některém svém úseku s reálnou osou, lze v určitých případech pomocí komplexních integrálů počítat integrály reálné.
[editovat] Příklad
Mějme funkci f(z)=1/z a křivku C definovanou jako jednotkovou kladně orientovanou křižnici kolem bodu 0, která je parametrizována jako eit, kde parametr t probíhá <0, 2π>. Substitucí
což lze rovněž ověřit Cauchyovým vzorcem.
[editovat] Vektorový počet
Ve vektorovém počtu hrají důležitou roli především integrály prvního druhu (tedy integrály ze skalárního pole podél křivky) a integrály druhého druhu (integrály z vektorového pole podél křivky).
[editovat] Integrál prvního druhu
Nechť f je skalární pole Rn→R spojité po částech C1 podél křivky γ parametrizované zobrazením r(t) <a,b>→Rn, pro které je r'(t) nenulové pro každé t. Potom křivkový integrál prvního druhu
Výsledná hodnota integrálu nezávisí na parametrizaci (integrujeme podle elementu délky křivky), jen na křivce, podél které integrujeme. Integrál skalárního pole po křivce vzniklé napojením dvou křivek v jednom bodě je součtem jednotlivých integrálů podél napojených křivek. Hodnota integrálu nezávisí na směru integrace.
[editovat] Integrál druhého druhu
Nechť A je vektorové pole Rn→Rn spojité po částech C1 podél křivky γ parametrizované zobrazením r(t) <a,b>→Rn, pro které je r'(t) nenulové pro každé t. Potom křivkový integrál druhého druhu
Výsledná hodnota integrálu nezávisí na parametrizaci (integrujeme podle elementu délky křivky), jen na křivce, podél které integrujeme. Integrál vektorového pole po křivce vzniklé napojením dvou stejně orientovaných křivek v jednom bodě je součtem jednotlivých integrálů podél napojených křivek. Hodnota integrálu při změně směru integrace mění znaménko.
[editovat] Užití
Křivkové integrály mají široké využití ve fyzice - jako příklad můžeme uvést výpočet vykonané práce podél křivky - ta je rovna křivkovému integrálu (druhého druhu) vektoru síly pole dráhy.