Drina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Drina, cyrilicí psáno Дрина, je řeka v Bosně a Hercegovině a v Srbsku, největší přítok Sávy. Je dlouhá 346 km a její povodí zaujímá plochu 19 700 km².
[editovat] Popis toku
Zdrojnicemi Driny jsou řeky Tara a Piva, pramenící v Černé Hoře. Vlastní Drina vzniká jejich soutokem ve vápencové krasové oblasti u Šćepan Polje na černohorsko-bosenské hranici. Odsud řeka míří na bosenském území zhruba k severu hlubokým údolím mezi horami, zprvu s četnými peřejemi. Protéká městy Foča (Srbinje) a Goražde, následuje Višegrad se starobylým tureckým mostem ze 70. let 16. století, jehož osudy působivě zachytil ve svém románu Most přes Drinu nositel Nobelovy ceny Ivo Andrić. Hluboce zaříznutý, 24 km dlouhý, úsek za Višegradem mezi Žepou a Klotijevcem se nazývá Kaňon Driny (Kanjon Drine) a od těchto míst po celý zbytek toku řeka tvoří přirozenou východní hranici Bosny a Hercegoviny se Srbskem. Pod kaňonem řeku přehrazuje mohutná, 93 m vysoká hráz Peručacké přehrady (Perućačko jezero), jejíž vzdutí sahá 50 km proti proudu až téměř k Višegradu. Níže leží při toku na srbské straně město Bajina Bašta, poté nad bosenským městem Zvornik zadržuje tok Zvornická přehrada (Zvorničko jezero). Dále leží při Drině na pravém, srbském, břehu města Banja Koviljača a Loznica. Odtud řeka definitivně opouští hluboké údolí a v rovinaté krajině dolního toku vytváří ve svých náplavových terasách množství meandrů a slepých ramen. Na levém břehu míjí bosenské město Janja a pak už se Drina přibližuje Sávě, do níž se vlévá zprava mezi vesnicem Bosanska Rača a Sremska Rača.
[editovat] Hlavní přítoky
(L = levý; P = pravý)
- Sutjeska (L)
- Bistrica (L)
- Čeotina (P)
- Prača (L)
- Lim (P)
- Rzav (P)
- Križevica (L)
- Drinjača (L)
- Janja (L)
- Jadar (P)
[editovat] Historie
V dobách pozdního starověku byla řeka přirozenou hranicí mezi říší východořímskou a západořímskou. Během první světové války probíhaly na Drině v letech 1914 až 1915 těžké boje mezi rakousko-uherskou a srbskou armádou.
