Džhána

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

	*Portál Náboženství*

Džhána (jhána, jhana, Dhyana, dhjána, čchan, zen) je jedním z klíčových pojmů v buddhismu a hinduismu. Označuje vysokou míru soustředění, někdy se proto překládá jako pohroužení.

Původní pálijský termín jhána označuje stav v němž mysl nehnutě spočívá u jediného předmětu. Dočasně je potlačeno pět překážek (nívarana), tedy smyslná touha (káma-čhanda), nenávist (vjápáda), nepokoj a výčitky (udača a kukuča), strnulost a malátnost (thína-middha) a pochybovačnost (vičikiččhá).

[editovat] Klasifikace džhán

Džhány se dělí do dvou základních skupin na rúpa-jhány a arúpa-jhány.

Při dosahování rúpa-jhány si si meditující bere za předmět soustředění některý s 40 Buddhou doporučených předmětů, například sledování nádechu a výdechu. Rúpa znamená tělesnost a tyto předměty by měly být poměrně snadno dosažitelné.

Míra pohroužení je charakterizována počtem zbytkových mentálních procesů (džhán´-anga). Při první džháně zůstává v mysli myšlenkové pojímání meditačního předmětu(vittaka), pojímání jeho charakteristik (vičára), nadšení (píti), štěstí (sukkhá) a jednovrcholovost mysli (čitta-ekaggatá). Žádné jiné procesy nejsou v mysli přítomny.

Při druhé džháně se procesy v mysli dále redukují. Zůstává pouze nadšení, štěstí a jednovrcholovost mysli.

Ve třetí džháně je přítomno vyrovnané štěstí a jednovrcholovost mysli.

Čtvrtá džhána je charakterizována jednovrcholovostí mysli a vyrovnaností(upekkhá).

Arúpa-jhány jsou vyšší džhány dosažitelné až po zvládnutí čtvrté džhány. Arúpa znamená nehmotný nebo netělesný.

1. arúpa-jhána si bere za předmět vnímání nekonečnosti prostoru (ákása-anaňča-ájatana).

2. arúpa-jhána si bere za předmět oblast nekonečnosti vědomí (viňňan´-aňča-ájatana).

3. arúpa-jhána si bere za předmět oblast nicoty (ákiňčaňňa-ájatana)

4. arúpa-jhána si bere za předmět oblast ani vnímání ani nevnímání (neva-saňňá-na-asaňňá-ájatana)

I u arúpa-jhán platí že je dočasně překonáno všech pět výše jmenovaných překážek (nívarana).

[editovat] Poznámky

Tento popis džhán odpovídá theravádovému přístupu. V novějších školách se lze setkat s klasifikací džhán do deseti stupňů namísto osmi. Někdy je džhána mylně považována za probuzení/osvícení tedy za summum bonum buddhismu. Existuje však tzv. lokutara-jhána nejvyšší forma džhány, kdy si mysl bere za meditační předmět nirvánu (nibbánu).

Slova čchan a zen jsou obě odvozena od slova džhána. Přesto je jejich význam posunutý a fakticky pojmu džhána neodpovídají.