Bavorsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svobodný stát Bavorsko Freistaat Bayern |
|||
|
|||
Rozloha | 70 549 km² | ||
Počet obyvatel | 12 439 000 | ||
Hustota zalidnění | 176 os./km² | ||
Jazyk | němčina, alemánské dialekty | ||
Národnostní složení | Němci | ||
Náboženství | Římskokatolická církev, Protestantství | ||
Nejvyšší bod | bezejmenné místo ({{{výška nejvyšší hory}}} m n. m.) | ||
Hlavní město | Mnichov | ||
Nadřazený celek | Německo | ||
Druh celku | Spolkový stát | ||
Podřízené celky | 7 vládních obvodů, 71 zemských okresů | ||
Předseda vlády | Edmund Stoiber | ||
Hymna | [[{{{článek o hymně}}}|Gott mit dir, du Land der Bayern]] | ||
ISO 3166-2 | DE-BY | ||
Internetová doména | [[.{{{doména}}}]] | ||
Telefonní předvolba | |||
Časové pásmo | UTC +1 |
Svobodný stát Bavorsko je územně největší ze 16 spolkových zemí Spolkové republiky Německo, co do obyvatelstva pak 2. nejlidnatější spolková země. Hraničí na východě s Českem a rakouskými spolkovými zeměmi Salcburskem a Horními Rakousy, na jihu s rakouskými spolkovými zeměmi Tyrolskem, Vorarlberskem a Salcburskem, na západě s Bádenskem-Württemberskem, na severu se spolkovou zemí Hesenskem, se Svobodným státem Durynskem a Svobodným státem Saskem. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa. Pochází odtud i současný papež Benedikt XVI. Hlavním městem je Mnichov (München).
Obsah |
[editovat] Geografie
Označení „svobodný stát“ („Freistaat“) má demonstrovat demokratický a republikánský charakter země, nikoliv, jak je často mylně uváděno, nějaké zvláštní postaveni mezi ostatními spolkovými zeměmi SRN (toto označení používá ze spolkových zemí ještě Sasko a Durynsko). Označení „svobodné hanzovní město“, resp. svobodné a hanzovní město (Freie Hansestadt, Freie und Hansestadt), které používají spolkové země Hamburk a Brémy ma jiný (středověký) původ, souvisí se středověkými výsadami pro města.
Povrch území je převážně kopcovitého rázu, který zde zůstal jako památka na prvohorní hercynské vrásnění. Pahorkatiny severního Bavorska jsou tvořeny břidlicemi, grafity a rulami, které místy vystupují v zajímavé skalní útvary. Jedná se o Fichtelgebirge (česky Smrčiny) s nejvyšší horou Schneeberg (1051 m n. m.) a Frankenwald (Francký les). Porost býval kdysi jedlový, ale pro svou hospodářské nedůležitost musel bohužel ustoupit porostu smrkovému. I smrky podléhají populační explozi. Proto byl v roce 1973 zřízen ve Frankenwaldu na ploše o rozloze 972 km² přírodní park. Přestože lesy pokrývají pouze polovinu území, je park lákadlem pro mnoho turistů.
Na jihu se táhne vnější vápencová linie nejvyššího horského systému v Evropě, Alp (nepočítáme-li ovšem Kavkaz). Hřeben na bavorsko-tyrolských hranicích se vlivem působení tektonických desek posunul oproti původní poloze asi o 80 až 200 km. Možná právě to je jedna z příčin, proč reliéf u okraje tak prudce mění charakter z velehor na rovinu. V pleistocénu formoval krajinu Alp ledovec, který nám zanechal četná jezera, např. Chiemsee nebo Ammersee.
Bavorsko je obdivováno mnohými zahraničními návštěvníky díky svojí krásné a čisté přírodě, pivu a klobásám a tradiční lidové architektuře. Na jihu, v Alpách jsou lyžařská centra z nichž nejvýznamnější je Garmisch-Partenkirchen. V Alpách se také nachází řada krásných jezer a na hranicích s rakouskou spolkovou zemí Tyrolskem leží i nejvyšší hora Německa Zugspitze (2962 m).
Územím Bavorska protéká evropský veletok Dunaj i řada jiných řek jako je Inn, Lech, Mohan (Main) a další
[editovat] Náboženství, „kmeny“ a jazyk
- římsko-katolické 58,50 % 2003 (1950 71,9 %)
- evangelické: 23 % (1950 26,8 %)
- jiné konfese a náboženství: asi 4 %
Bavoři sestávají ze 4 "kmenů":
- "vlastní" Bavorové (Altbayern, znamená něco jako "Starobavoři")
- Frankové
- Švábové (Schwaben)
- po roce 1945: víc než 2 000 000 uprchlíků, odsunutých především ze Sudet
Hovoří se zde několika alemánskými dialekty, které patří ke třem skupinám:
- Bavorská (Bairisch): většina země, především v Dolním Bavorsku, Horním Bavorsku a Horní Falci
- Francká (Fränkisch): asi 3 000 000 převážně na území Dolních, Horních a Středních Frank.
- Alemánská (Alemannisch): 2 000 000 Švábů na západě
[editovat] Slavní rodáci a lidé spojení s Bavorskem
- Papež: Benedikt XVI.
- Císařové: Ludvík IV. Bavor, Karel Albrecht
- Král: Fridrich Falcký
- Vévoda: Maxmilián II. Emanuel
- Malíři: Hans Holbein starší, Albrecht Dürer, Albrecht Altdorfer, Lucas Cranach, Carl Spitzweg, Franz von Lenbach, Franz von Stuck a Franz Marc
- Hudebníci: Orlando di Lasso, Christoph Willibald Gluck, Richard Wagner, Richard Strauss a Theobald Böhm, vynálezce moderní flétny
- Spisovatelé: Hans Sachs, Jean Paul, Frank Wedekind, Christian Morgenstern, Oskar Maria Graf, Bertolt Brecht, Lion Feuchtwanger
- Vědci: Adam Ries, Joseph von Fraunhofer, Max Joseph von Pettenkofer, Georg Simon Ohm, Carl von Lindea, Sebastian Kneipp, Alois Alzheimer, Wilhelm Conrad Röntgen, Werner Heisenberg, Rudolf Mößbauer, Robert Huber
- Vynálezci: Martin Behaim, Levi Strauss a Rudolf Diesel
[editovat] Administrativní členění, politika
[editovat] Vládní obvody
Svobodný stát Bavorsko se člení na 7 vládních obvodů (Regierungsbezirke):
- Dolní Bavorsko (Niederbayern)
- Dolní Franky (Unterfranken)
- Horní Bavorsko (Oberbayern)
- Horní Falc (Oberpfalz)
- Horní Franky (Oberfranken)
- Střední Franky (Mittelfranken)
- Švábsko (Schwaben)
[editovat] Zemské okresy
Výše jmenovaných 7 vládních obvodů se dále člení na 71 zemských okresů (Landkreise) a 25 městských okresů (Kreisfreie Städte):
Mapa bavorských okresů |
|
|
|
|
[editovat] Městské okresy
25 bavorských městských okresů:
|
|
[editovat] Politika
Bavorsko má jednokomorový sněm (Landtag). Až do prosince 1999, existovala i drúhá komora, senát, jehož členové byli vybráni společenskými a ekonomickými skupinami v Bavorsku, která byla referendem v roce 1998 zrušena. Hlava vlády je předseda vlády (Ministerpräsident).
V politice země dominuje konzervativní strana CSU, jež je „sesterskou“ stranou celoněmecké CDU, s kterou úzce spolupracuje. CSU v zemských volbách nekandiduje v žádné jiné spolkové zemi, CDU nikdy nekandiduje v zemských volbách v Bavorsku. Od roku 1962 vládne v Bavorsku CSU nepřetržitě a absolutní většinou křesel v parlamentu, v několika volbách podíl hlasů pro CSU přesáhl 60 %, v roce 2003 dokonce ve volbách dosáhla dvoutřetinové většiny mandátů, čehož nedosáhla žádná jiná strana v žádné jiné spolkové zemi.
[editovat] Související odkazy
[editovat] Externí odkazy
- www.bayern.de – Informační server bavorské vlády.
|
|
---|---|
Spolkové země Německa a jejich hlavní města: |