Kavkaz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kavkaz je v užším slova smyslu synonymum pro horské pásmo Velkého Kavkazu, oddělujícího podle názoru značné části zeměpisců Evropu od Asie, v širším pojetí pak označení pro celou okolní oblast mezi Černým a Kaspickým mořem, zahrnující na rozloze zhruba 440 000 km² Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán a nejjižnější část Ruska. Tento region patří jazykově a kulturně k nejpestřejším na světě.
Obsah |
[editovat] Předkavkazsko
Území, prostírající na sever od kavkazského hřebene až ke Kumsko-manyčské sníženině, se nazývá Předkavkazsko neboli Severní Kavkaz. Jeho západní část představuje Kubáňská nížina, uprostřed se prostírá Stavropolská plošina a na východě malým dílem zasahuje Kaspická nížina. Předkavkazsko politicky náleží Rusku a rozkládají se zde následující subjekty Ruské federace: kraje Krasnodarský a Stavropolský a republiky Adygejsko, Karačajevsko-Čerkesko, Kabardsko-Balkarsko, Severní Osetie-Alanie, Ingušsko, Čečna a Dagestán.
[editovat] Zakavkazsko
Jižní část kavkazského regionu se označuje jako Zakavkazsko. Tvoří je jednak níže položené oblasti, do nichž k jihu spadá Velký Kavkaz, totiž na západě Kolchidská nížina, jejíž osou je řeka Rioni, tekoucí do Černého moře a na východě nížina Kursko-arakská, odvodňovaná řekou Kura a jejím přítokem Araks do moře Kaspického. Na samém jihovýchodě navazuje při Kaspickém moři pás Lenkoraňské nížiny, k níž se na íránském pomezí přimykají Talyšské hory. Jihozápadní část Zakavkazska pak představuje Malý Kavkaz, pohoří o rozměrech zhruba 600 krát 200 km, které dosahuje nejvyšší výšky na svém severovýchodním výběžku horou Gjamyš (3 724 m). Malý Kavkaz propojuje s Velkým Kavkazem Lišský hřbet (zvaný též Suramský) o maximální výšce 1 926 m, který představuje rozvodí mezi Rioni a Kurou; přes něj Suramským průsmykem (949 m) prochází hlavní silniční i železniční spojnice mezi západní a východní částí Gruzie. Na Malý Kavkaz dále navazuje Arménská vysočina s nejvyšší horou Arménie – Aragac (4 090 m). V této části Zakavkazska také leží velké vysokohorské jezero Sevan. Území Zakavkazska je rozděleno, mezi trojici států – Gruzii (zahrnující také autonomní republiky Abcházie, Adžarie a Jižní Osetie), Arménii a Ázerbájdžán (včetně autonomních oblastí Nachičevan a Náhorní Karabach). Tyto tři státy bývají někdy souhrnně označovány jako tzv. kavkazské republiky. Jejich hranice s Tureckem a Íránem pak vymezují Zakavkazsko z jihu.
[editovat] Velký Kavkaz
Páteří celé oblasti jsou velehory Velkého Kavkazu, táhnoucí se v délce 1 100 a šířce kolem 150 km od severozápadu k jihovýchodu. Na západní straně se Velký Kavkaz počíná u Tamanského poloostrova, který poblíž jihoruského města Novorossijsk odděluje Černé a Azovské moře, na východě jej zakončuje poloostrov Apšeronský s ázerbájdžánskou metropolí Baku, vybíhající do Kaspického moře. Řada vrcholů ve střední části Velkého Kavkazu přesahuje výšku 5 000 m. Nejvyšší horou tohoto pohoří, Kabardsko-balkarské republiky a celé Ruské federace je 5 642 m vysoký Elbrus. Dalšími hlavními vrcholy jsou Dych-Tau (5 203 m), potom Šchara (5 201 m), která je nejvyšším bodem Gruzie, a Kazbek (5 033 m)¹. Horstvo obsahuje množství ledovců, které dohromady zaujímají více než 1 000 km², zvláště na severních svazích. Zejména západní část pohoří, oplývající srážkami (v Abcházii místy dosahují roční srážkové úhrny 4 000 mm), je hustě zalesněná.
Pásmo Kavkazu vzniklo před zhruba 25 miliony let vzájemným tlakem eurasijské a arabské tektonické desky. Celou oblast dodnes sužují častá zemětřesení; nejničivější v roce 1988 zcela zničilo arménské město Spitak a zahynulo při něm na 25 000 lidí.
Hlavní předělový hřeben Velkého Kavkazu, který je mnohými považován za rozhraní Evropy a Asie, představuje zároveň výrazný klimatický předěl mezi mírným podnebným pásmem na severu a subtropickou oblastí na jihu (např. zima v západním Zakavkazsku je o 7 až 8 °C teplejší než v Předkavkazsku).
Přes Hlavní předělový hřeben prochází několik důležitých komunikací mezi Ruskem a Gruzií. Gruzínská vojenská silnice přes Křížový průsmyk (2 384 m) vede z Vladikavkazu do Tbilisi, Zakavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií ve výšce 1 200 m prochází 3,6 km dlouhým Rokským tunelem pod Rokským průsmykem, Osetská vojenská silnice přes Mamisonský průsmyk (2 829 m) spojuje Alagir s Kutaisi v západní Gruzií, Kluchorský průsmyk (2 781 m) umožňuje přechod do strategicky důležitého Kodorského údolí ve východní Abcházii a Kodorský průsmyk (2 365 m) je spojnicí mezi Dagestánem a východní Gruzií.
[editovat] Dějiny
O Kavkazu jsou zmínky již v řeckých pověstech a celá staletí byl přirozenou hranicí mezi Osmanskou říší a Ruskem, přesto však většina obyvatel vyznává islám. Za dob SSSR byl turisticky oblíbený, ale po rozpadu Sovětského svazu se stal nestabilní zónou, hlavně vinou problémů v Čečně, Abcházii, Jižní Osetii a Náhorním Karabachu.
- ¹ Údaje o nadmořské výšce kavkazských hor se mohou v různých pramenech rozcházet.
 |
Tento geografický článek je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. |
