Paranoia
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paranoia je jedním z druhů psychózy, vyznačující se bludy, chorobnými představami ohrožení a stihomamem. V obecném povědomí je tento pojem používán též pro nadměrné obavy o svou osobu, spojené například s konspiračními teoriemi.
[editovat] Paranoia v psychiatrii
V psychiatrii byl termín poprvé užit v roce 1883 psychiatrem Emilem Kraepelinem pro chorobnou iluzi, v níž se pacient cítí jedinečnou, vysoce důležitou osobou. Emil Kraepelin vycházel z původní řecké náplně slova παράνοια (paranoia), které označuje soustředění se na sebe. Náplň tohoto pojmu se časem posunula spíše k popisu falešných představa a obav z pronásledování, protože obsah původního pojmu byl příliš široký. Vzhledem k tomuto posunu není pojem paranoia psychiatry používán zcela jednotně.
Obvykle se termín paranoia používá pro
- Představu člověka, že mu je ubližováno, nebo že mu má být ublíženo
- Představu člověka, že někdo má zájem ublížit speciálně jemu
[editovat] Příklady některých druhů paranoi v psychiatrii
- perzekuční paranoia = nemocný se bojí, že je pronásledován
- kverulantská paranoia = nemocný se domnívá, že jej ostatní nemají rádi - obviňuje je, stěžuje si, chce se dohadovat
- žárlivecká paranoia = chorobná žárlivost, vedoucí až k vraždě či sebevraždě
- davová paranoia = posedlost tancem či rituální obřady
[editovat] obecné chápání paranoi
V obecném povědomí je paranoia spojována spíše s
- Pocitem, že člověk vládne zvláštními silami a plní důležitý úkol
- Přesvědčení o pronásledování mimozemšťany, tajnými službami, nebo démony
- Konspiračními teoriemi a představavou, že svět je řízen temnými silami v pozadí
- pocitem ovládání mozku z vnějšku
- pocitem, že je člověk postavou v právě přečteném románu
