Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions Opuncie - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Opuncie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Opuncie
opuncie

Opuncie
Taxonomické zařazení
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny - (Rodopsida)
Řád: kaktusotvaré (Cactales)
Čeleď: kaktusovité (Cactaceae)
rod
Opuntia - Opuncie
Mill., 1754
Druhy
  • O. ficus-indica
  • O. joconostle
  • O. lindheimeri
  • O. streptacantha
  • O. tomentosa
  • O. albicarpa
  • O. robusta var. larreyi
  • Nopalea cochinellifera
  • celkem asi 300 druhů
Zvětšit
Opuncie jako meziplodina v ječmeni.
Zvětšit
Opuncie jako meziplodina v ječmeni.

Opuncie je rod rostlin z čeledi kaktusovité. Jsou původem z oblasti rozkládající se od Kanady do Ohňové země.

S cíleným pěstováním se začalo asi před 8 - 9 000 lety v centrálním Mexiku. Nejdůležitějším druhem je Opuntia ficus-indica, která má 2 formy. O. ficus-indica f. amyclaea je z trny, f. inermis je beztrnná. Po objevení Ameriky se opuncie rozšířily do Středozemí a dále do ostatních částí světa. V současnosti jsou nejvíce pěstované v Mexiku, Brazílii, Bolívii, USA, Itálii, severní a jižní Africe a Indii. V evropských pramenech pochází z roku 1515, kdy byla nalezena na Haiti.

Obsah

[editovat] Etymologie a místní názvy

Slovo Opuntia je odvozeno od antické vesnice v Řecku.

  • česky: „opuncie“
  • anglicky: „opuntia“ (cactus pear, prickly pear)
  • španělsky: „nopal“, „tuna“, „tuna de España“, „higo“
  • italsky: „figo d´India“, „figo“
  • portugalsky: „figo da India“, „tabaido“, „palma forrageira“
  • aztécky: „nopali“

[editovat] Užití

  • Ovoce - plod opuncie se konzumuje syrový, všelijak upravovaný; v podobě džusů; alkoholických nápojů; džemů (melcocha, queso de tuna, miel de tuna); přidává se do různých cukrovinek nebo se z něj vyrábí tekuté sladidlo.
  • Zelenina - nejnovější stonkové segmenty se používají dosti často i jako zelenina.
  • Píce - nejčastěji stonky z průřezů, nebo celé rostliny se odtrnovávají a používají jako objemné krmivo. V některých oblastech WANA (West Asia/North Africa) regionu nebo JAR (Jihoafrická republika) se dobytek pase in situ na beztrnných opunciích nebo předem spálených plamenometem.
  • Barvivo - karmín, neboli košenila - tedy červené barvivo, které vzniká za pomoci červce nopálového (Dactylopius coccus), parazitujícího na stoncích.
  • Energie - bioplyn, etanol; ohřev z hoření - na toto využití probíhá řada studií, ale zatím se nikde více nevyužívá.
  • Zemědělství - využití v agronomii se týká hlavně zisku organického materiálu, využití jako meziplodiny, či v agrolesnických systémech (Santa Cruz, La Paz, Bolívie). Dále se využívají jako ploty, větrolamy a antierozní rostliny (Severní Afrika).
  • Ostatní - olej ze semen; farmaceutika; kosmetické produkty; výroba papíru ze stonků; okrasná rostlina.

[editovat] Taxonomie

Opuncie zahrnuje asi 300 druhů, původem z Ameriky. Čeleď kaktusovité (Cactaceae syn. Opuntiaceae) z řádu hvozdíkokvěté (Caryophyllales) zahrnuje rod Opuntia s 11 podrody, z nichž Opuntia a Nopalea jsou ty nejdůležitější pro zemědělství. Z divokých opuncií jsou to např.: O. joconostle, O. lindheimeri, O. streptacantha, O. tomentosa. Z pěstovaných jsou nejdůležitější: O. albicarpa, O. ficus-indica, O. robusta var. larreyi a Nopalea cochinellifera.

[editovat] Anatomie a morfologie

Opuncie je sukulentní rostlina s hustým kořenovým systémem. Nadzemní část je tvořena zdužnatělými segmenty stonkového původu, na nichž jsou helikálně uspořádány jednotlivé aeoroly. V těch bývá 1 - 2 trny a mnoho menších glochidů se zpětnými háčky. Z aeorolů vyrůstají nové segmenty nebo květy, které dávají vzniknout plodům. Opuncie je tmavě zeleně zbarvena. Nové stonkové segmenty se používají jako zelenina, či množitelský materiál. Květy a plody jsou zbarvení různého, podle druhu a kultivaru.

Pevné cévní svazky jsou obaleny zásobním pletivem, především na vodu. Pokožka je poměrně tuhá.

[editovat] Fyziologie

Opuncie jsou CAM (Crassulacean Acid Metabolism) rostliny podobné C4 rostlinám.

[editovat] Rozmnožování

Nejčastěji se opuncie množí vegetativně stonkovými segmenty (1 - 3 segmenty), řízkováním či explantátovými kulturami. Rozmnožování semeny není příliš časté, protože je obtížnější.

[editovat] Zajímavosti

Pěstování opuncií má největší tradici v Mexiku, zde se nachází i nejvější biologická diversita tohoto taxonu. V centrálním Mexiku na plantážích okolo Ciudad de México byla v roce 1997 vyvinuta technologie pěstování v plastikových tunelech. Největším světovým producentem karmínu je Peru. Na počátku 20. století americký botanik Luther Burbank vyšlechtil první beztrné opuncie. V Austrálii se opuncie po svém dovezení kriticky rozšířila a musel být dovezen přirozený hmyzí škůdce z Mexika. V Itálii, byla vyvinuta metoda „scozzolatura“ zvyšující výnosy ovoce. V Izraeli se setkáváme s pokusy pěstovat opuncie v hydroponii.

Rod Opuntia spp., jako píce je nejčastěji využíván v Mexiku, Indii, Brazílii, USA, Chile, Argentině, JAR a WANA regionu.

[editovat] Cactusnet a externí odkazy

Cactusnet, je mezinárodní internetová síť založená v roce 1993 FAO (Food and Agriculture Organization) v Mexické Guadalajaře. Do projektu je zahrnuto přes 20 zemí, kde se pěstuje opuncie pro plody, či jako píce. Bližší informace získáme na www.fao.org.

[editovat] Doporučená literatura

Monografie v češtině týkající se opuncie jako plodiny neexistují. Existuje však Jirásek, J., Procházka, F: Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985 ISBN 13-725-85 pojednávající o košenile, či řada dalších botanických publikací a atlasů.

V angličtině existují rozsáhlé monografie:

  • Mondragón-Jacobo, C., Pérez-González, S: Cactus (Opuntia spp.) as forage, FAO Plant Production and Protection Paper 169, Rome 2001 ISBN 92-5-104705-7
  • Barbera G., Inglese P., Pimienta-Barrios E: Agro-ecology, cultivation and uses of cactus pear. FAO Plant Production and Protection Paper, 132. Rome 1995. ISBN 92-5-103735-3.

S dalšími publikacemi se můžeme setkat ve španělštině a italštině.

[editovat] Podívejte se

  • Carnegiea gigantea
  • peyotl (Lophophora williamsii)
THIS WEB:

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - be - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - closed_zh_tw - co - cr - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - haw - he - hi - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - ms - mt - mus - my - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - ru_sib - rw - sa - sc - scn - sco - sd - se - searchcom - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sq - sr - ss - st - su - sv - sw - ta - te - test - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tokipona - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007:

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - be - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - closed_zh_tw - co - cr - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - haw - he - hi - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - ms - mt - mus - my - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - ru_sib - rw - sa - sc - scn - sco - sd - se - searchcom - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sq - sr - ss - st - su - sv - sw - ta - te - test - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tokipona - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia 2006:

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - be - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - closed_zh_tw - co - cr - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - haw - he - hi - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - ms - mt - mus - my - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - ru_sib - rw - sa - sc - scn - sco - sd - se - searchcom - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sq - sr - ss - st - su - sv - sw - ta - te - test - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tokipona - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu