Opuncie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Opuncie
Opuncie
Taxonomické zařazení
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné rostliny - (Rodopsida) Řád: kaktusotvaré (Cactales) Čeleď: kaktusovité (Cactaceae)
rod
Opuntia - Opuncie Mill., 1754
Druhy
O. ficus-indica O. joconostle O. lindheimeri O. streptacantha O. tomentosa O. albicarpa O. robusta var. larreyi Nopalea cochinellifera celkem asi 300 druhů

Opuncie je rod rostlin z čeledi kaktusovité. Jsou původem z oblasti rozkládající se od Kanady do Ohňové země.

S cíleným pěstováním se začalo asi před 8 - 9 000 lety v centrálním Mexiku. Nejdůležitějším druhem je Opuntia ficus-indica, která má 2 formy. O. ficus-indica f. amyclaea je z trny, f. inermis je beztrnná. Po objevení Ameriky se opuncie rozšířily do Středozemí a dále do ostatních částí světa. V současnosti jsou nejvíce pěstované v Mexiku, Brazílii, Bolívii, USA, Itálii, severní a jižní Africe a Indii. V evropských pramenech pochází z roku 1515, kdy byla nalezena na Haiti.

Obsah 1 Etymologie a místní názvy 2 Užití 3 Taxonomie 4 Anatomie a morfologie 5 Fyziologie 6 Rozmnožování 7 Zajímavosti 8 Cactusnet a externí odkazy 9 Doporučená literatura 10 Podívejte se

[editovat] Etymologie a místní názvy

Slovo Opuntia je odvozeno od antické vesnice v Řecku.

• česky: „opuncie“
• anglicky: „opuntia“ (cactus pear, prickly pear)
• španělsky: „nopal“, „tuna“, „tuna de España“, „higo“
• italsky: „figo d´India“, „figo“
• portugalsky: „figo da India“, „tabaido“, „palma forrageira“
• aztécky: „nopali“

[editovat] Užití

• Ovoce - plod opuncie se konzumuje syrový, všelijak upravovaný; v podobě džusů; alkoholických nápojů; džemů (melcocha, queso de tuna, miel de tuna); přidává se do různých cukrovinek nebo se z něj vyrábí tekuté sladidlo.

• Zelenina - nejnovější stonkové segmenty se používají dosti často i jako zelenina.

• Píce - nejčastěji stonky z průřezů, nebo celé rostliny se odtrnovávají a používají jako objemné krmivo. V některých oblastech WANA (West Asia/North Africa) regionu nebo JAR (Jihoafrická republika) se dobytek pase in situ na beztrnných opunciích nebo předem spálených plamenometem.

• Barvivo - karmín, neboli košenila - tedy červené barvivo, které vzniká za pomoci červce nopálového (Dactylopius coccus), parazitujícího na stoncích.

• Energie - bioplyn, etanol; ohřev z hoření - na toto využití probíhá řada studií, ale zatím se nikde více nevyužívá.

• Zemědělství - využití v agronomii se týká hlavně zisku organického materiálu, využití jako meziplodiny, či v agrolesnických systémech (Santa Cruz, La Paz, Bolívie). Dále se využívají jako ploty, větrolamy a antierozní rostliny (Severní Afrika).

• Ostatní - olej ze semen; farmaceutika; kosmetické produkty; výroba papíru ze stonků; okrasná rostlina.

[editovat] Taxonomie

Opuncie zahrnuje asi 300 druhů, původem z Ameriky. Čeleď kaktusovité (Cactaceae syn. Opuntiaceae) z řádu hvozdíkokvěté (Caryophyllales) zahrnuje rod Opuntia s 11 podrody, z nichž Opuntia a Nopalea jsou ty nejdůležitější pro zemědělství. Z divokých opuncií jsou to např.: O. joconostle, O. lindheimeri, O. streptacantha, O. tomentosa. Z pěstovaných jsou nejdůležitější: O. albicarpa, O. ficus-indica, O. robusta var. larreyi a Nopalea cochinellifera.

[editovat] Anatomie a morfologie

Opuncie je sukulentní rostlina s hustým kořenovým systémem. Nadzemní část je tvořena zdužnatělými segmenty stonkového původu, na nichž jsou helikálně uspořádány jednotlivé aeoroly. V těch bývá 1 - 2 trny a mnoho menších glochidů se zpětnými háčky. Z aeorolů vyrůstají nové segmenty nebo květy, které dávají vzniknout plodům. Opuncie je tmavě zeleně zbarvena. Nové stonkové segmenty se používají jako zelenina, či množitelský materiál. Květy a plody jsou zbarvení různého, podle druhu a kultivaru.

Pevné cévní svazky jsou obaleny zásobním pletivem, především na vodu. Pokožka je poměrně tuhá.

[editovat] Fyziologie

Opuncie jsou CAM (Crassulacean Acid Metabolism) rostliny podobné C4 rostlinám.

[editovat] Rozmnožování

Nejčastěji se opuncie množí vegetativně stonkovými segmenty (1 - 3 segmenty), řízkováním či explantátovými kulturami. Rozmnožování semeny není příliš časté, protože je obtížnější.

[editovat] Zajímavosti

Pěstování opuncií má největší tradici v Mexiku, zde se nachází i nejvější biologická diversita tohoto taxonu. V centrálním Mexiku na plantážích okolo Ciudad de México byla v roce 1997 vyvinuta technologie pěstování v plastikových tunelech. Největším světovým producentem karmínu je Peru. Na počátku 20. století americký botanik Luther Burbank vyšlechtil první beztrné opuncie. V Austrálii se opuncie po svém dovezení kriticky rozšířila a musel být dovezen přirozený hmyzí škůdce z Mexika. V Itálii, byla vyvinuta metoda „scozzolatura“ zvyšující výnosy ovoce. V Izraeli se setkáváme s pokusy pěstovat opuncie v hydroponii.

Rod Opuntia spp., jako píce je nejčastěji využíván v Mexiku, Indii, Brazílii, USA, Chile, Argentině, JAR a WANA regionu.

[editovat] Cactusnet a externí odkazy

Cactusnet, je mezinárodní internetová síť založená v roce 1993 FAO (Food and Agriculture Organization) v Mexické Guadalajaře. Do projektu je zahrnuto přes 20 zemí, kde se pěstuje opuncie pro plody, či jako píce. Bližší informace získáme na www.fao.org.

[editovat] Doporučená literatura

Monografie v češtině týkající se opuncie jako plodiny neexistují. Existuje však Jirásek, J., Procházka, F: Rostliny známé neznámé, Albatros, Praha 1985 ISBN 13-725-85 pojednávající o košenile, či řada dalších botanických publikací a atlasů.

V angličtině existují rozsáhlé monografie:

• Mondragón-Jacobo, C., Pérez-González, S: Cactus (Opuntia spp.) as forage, FAO Plant Production and Protection Paper 169, Rome 2001 ISBN 92-5-104705-7
• Barbera G., Inglese P., Pimienta-Barrios E: Agro-ecology, cultivation and uses of cactus pear. FAO Plant Production and Protection Paper, 132. Rome 1995. ISBN 92-5-103735-3.

S dalšími publikacemi se můžeme setkat ve španělštině a italštině.

[editovat] Podívejte se

• Carnegiea gigantea
• peyotl (Lophophora williamsii)