Norská vlajka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Národní vlajka
Poměr stran: 8:11

Státní a válečná vlajka
Poměr stran: 16:27

Vlajka Norska je červená s tmavě modrým heroldským „skandinávským“ křížem, jenž je bíle orámován, přičemž kříž i orámování sahají až k okrajům.

Kratší rameno, tak jak je tomu u skandinávského kříže zvykem, je posunuto směrem k žerďovému lemu listu. Norská vlajka je založena na Dannebrogu – vlajce Dánska.

[editovat] Národní vlajka

List je obdélníkový. Proporce Národní vlajky jsou 16:22 (8:11) a její barevné elementy jsou v proporcích 6:1:2:1:6 (červená:bílá:modrá:bílá:červená) na šířku a 6:1:2:1:12 (červená:bílá:modrá:bílá:červená) v délce.

[editovat] Státní vlajka

List má podobu obdélníku zakončeného třemi plameny. Proporce státní vlajky jsou 16:27 (délka k šířce) a její barevné elementy jsou v proporcích 6:1:2:1:6 (červená:bílá:modrá:bílá:červená) na šířku a 6:1:2:1:6:11 (červená:bílá:modrá:bílá:červená) v délce.

[editovat] Barvy

Červená by měla být PMS 032 U a modrá PMS 281 U v barevném systému Pantone, což přibližně odpovídá v RGB systému barev hodnotám #EF2B2D (červená), #002868 (modrá) a #FFFFFF (bílá).

[editovat] Historie

Norská vlajka používaná od roku 1844

Symbol Norsko-Švédské unie: Sildesalaten – „sleďový salát“

Od 16. století do roku 1814 Norsko používalo dánskou vlajku, během krátkého osamostatnění a stejně krátkého panování Kristiána Friderika v roce 1814 byla navrhnuta na Dannebrogu založená vlajka, která měla v levém horním poli norského lva. Tato vlajka se používala až do roku 1821.

Od roku 1814 bylo Norsko připojeno ke Švédsku, roku 1815 byla přijata pro Norsko žlutomodrá švédská vlajka, v jejímž levém horním poli byl bílý ondřejský kříž na červeném poli. Tato vlajka byla přijata jako vládní vlajka a vlajka pro obchodní lodi plující za mys Finisterre, ta byla používána až do roku 1838, neboť Norsko nemělo smlouvu s piráty ze Severní Afriky. Osobitá a dnes známá norská vlajka byla navrhnuta roku 1821 Fredrikem Meltzerem, jenž byl členem norského parlamentu (Storting). Barvy byli zvoleny povzoru francouzské revoluční trikolóry.

Roku 1844 byl do levého horního pole norské vlajky umístěn symbol norsko-švédské unie. Symbolu se říkalo Sildesalaten – „sleďový salát“, protože salát připomínal.

Zpočátku byl znak norsko-švédské unie oblíben, protože ukazoval rovnost postavení, nicméně svazek se švédskem byl stále více neoblíbený a norský parlament zrušil unijní znak roku 1899 na obchodní i státní vlajce.

Po osamostatnění v roce 1905 byl znak norsko-švédské unie zrušen i na vlajkách námořnictva, přičemž si ho Švédsko podrželo na všech vlajkách také až do roku 1905.

[editovat] Reference

Hroch M. a kolektiv: Dějiny Norska. Nakladatelství Lidové Noviny, Praha, 2005. 1. vyd. 340 s. ISBN 80-7106-407-6
Frajdl, J., Zálabský, J.: Vexilologie. Pedagogická fakulta Hradec Králové, Ústřední politická škola SSM Seč, Seč, 1983. 1. vyd. 127 s.