Kytovci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kytovci | ||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Velryba černá |
||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||
|
||||||||
| Podřády | ||||||||
|
Řád Kytovců zahrnuje velryby, delfíny, sviňuchy a plejtváky. Cetus je latinsky a původní význam je „velké mořské zvíře“. Pochází z řeckého ketos („mořský netvor“). Cetologie je odnož mořských věd, která zkoumá kytovce.
Kytovci jsou savci plně adaptovaní na vodní život. Jejich tělo je vřetenovité, přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Maličké zadní končetiny jsou zakrnělé, nejsou propojeny s páteří a jsou skryty uvnitř těla. Ocas má vodorovné drápky. Kytovci jsou téměř bezsrstí a jsou obaleni silnou vrstvou tuku. Kytovci zahrnují přibližně 80 druhů v 10 čeledích.
Obsah |
[editovat] Evoluce
Velryby a delfíni jsou spolu v řádu Cetacea, který se dále člení na dva podřády kosticovců Mysticeti a ozubených Odontoceti.
[editovat] Co jsou kytovci zač?
O kytovcích koluje mnoho mylných představ. Jednou z nejběžnějších je tvrzení, že kytovci jsou ryby. Nejsou, jsou to savci. Před miliony let žili na zemi, byli pokryti srstí, měli ušní boltce a chodili po čtyřech.
Jako příslušníci třídy savců i kytovci mají tyto základní znaky:
- jsou teplokrevní.
- dýchají vzduch pomocí plic.
- rodí živá mláďata a kojí je vlastním mlékem.
- mají srst, i když zpravidla jde pouze o pár fousů.
Dalším znakem odlišujícím kytovce od ryb je tvar ocasu. Ocas ryby je vertikální a pohybuje se ze strany na stranu, zatímco ocas kytovce je horizontální a pohybuje se nahoru a dolů.
[editovat] Vývoj kytovců
První kytovci, kteří mají společné předky se sudokopytníky (Artiodactyla) (proto bývají často řazeni se sudokopytníky do společného řádu Cetartiodactyla) se objevili v eocénu, asi před 50 miliony let, a osídlili moře v době, kdy celá souš byla pokryta džunglí. Pozůstatky nejstaršího předka kytovců byly nalezeny na pákistánské hranici v předhůří Himaláje. Byl pojmenován Protocetus a zkoumání jeho pozůstatků ukázalo, že šlo o živočicha spíše podobného dnešním ploutvonožcům, ale ještě se zadními končetinami. Tato skupina vymřela patrně v miocénu, asi před 15 miliony let, kdy se objevil rod Squalodon představující první ozubené kytovce. Zkameněliny objevené v Itálii a v údolí Rýna umožnily utvořit si o něm přibližnou představu. Jeho končetiny byly proměněny ploutve, nozdry se přemístily na temeno hlavy a asi tři metry dlouhé tělo získalo vřetenovitý tvar. Potravou a stavbou těla se nejvíce podobal dnešním blízkým příbuzným pravých delfínů, kosatkám. Zda byl rod Squalodon skutečně přímým předkem dnešní čeledi delfínovitých, není doposud jasně prokázáno.
Ke kosticovcům řadíme tři fosilní druhy: Eobalaenoptera harrisoni (čeleď plejtvákovití), Mammalodon colliveri (čeleď Mammalodontidae) a Janjucetus hunderi (čeleď Janjucetidae), který pochází z doby zhruba před 25 miliony let a měl ještě zuby.
[editovat] Adaptace kytovců na mořský život
Po přibližně milion let se kytovci vraceli zpět do moře, bylo tam více jídla a znatelně více prostoru než na souši. Díky nárůstu životního prostoru a díky vztlaku vody již na kytovce nebyly kladeny žádné přírodní omezení na velikost. Přestali potřebovat nohy.
Během této doby kytovci ztratili vlastnosti potřebné pro suchozemský život a získali nové schopnosti důležité pro život v moři. Zadní končetiny se vytratily, jejich tělo se zúžilo a získalo aerodynamický tvar, což jim umožnilo pohybovat se ve vodě mnohem elegantněji a efektivněji. Z toho samého důvodu zmizela většina jejich kožichu, což snížilo odpor jejich velkého těla.
Jako součást tohoto evolučního procesu se kosti v předních končetinách spojily. Postupem času se to, co dříve bylo přední končetina, přeměnilo v tuhou hmotu z kostí, tuku a vaziva, tvoříc tak velmi efektivní ploutve, které udržují v rovnováze obrovité tělo kytovců.
Poté, co kytovci ztratili srst, potřebovali nějaký jiný způsob, jak ochránit své tělo před chladem. Pomoc přišla ve formě tuku. Tlustá tučná vrstva mezi kůží a tělem poskytuje kytovcům dostatečnou ochranu. Zároveň slouží i jako nouzová zásoba energie. U některých kytovců muže být vrstva tuku i tlustší než 30 cm.
[editovat] Dýchání, zrak, sluch a echolokace
Jelikož jsou kytovci savci, potřebují ke svému životu dýchat vzduch. Kvůli tomu jsou nuceni vyplavat na povrch a vydechnout kysličník uhličitý a nadechnout se čerstvého vzduchu. Přirozeně nemohou dýchat pod vodou, takže když se potopí, tak svalový stah uzavře dýchací otvory (nozdry), které zůstanou uzavřené, než se znovu vynoří na hladinu. Když se otevřou, tak vyfukují teplý vzduch nasycený vodní párou, která kondenzuje ve vodu a my vidíme fontánku:-).
Aby se jim to provádělo snáze, mají kytovci nozdry na vrcholu hlavy, což jim dává možnost rychleji vydechnout zatuchlý vzduch a nadechnout čerstvý. Vlhkost obsažená ve vzduchu zahřátém v plicích při výdechu kondenzuje v kapky vody jakmile se střetne s venkovním chladným ovzduším. Tento proces známe jako výtrysk. U každého kytovce je toto vydechnutí odlišné a to buď tvarem, výškou anebo úhlem. Zkušený velrybář nebo pozorovatel je schopen podle tohoto výfuku určit na dálku druh kytovce.
Malé oči mají kytovci usazeny vzadu na každé straně jejich obrovité hlavy. Důsledkem je, že kytovci s ostrým 'zobákem' (například delfíni) mají dobré binokulární vidění jak dopředu tak dolů, nicméně jiné druhy s tupou hlavou (například vorvaňovití) vidí na obě strany, ale nikdy přímo před nebo za sebe. Oči pokrývají mazlavé slzy, které je chrání před solí. Kytovci zřejmě mají dobrý zrak a to jak nad tak i pod hladinou.
Podobně jako oči i uši kytovců jsou malé. Život v moři způsobil ztrátu ušního boltce, který slouží k usměrňování zvukového vlnění a k zesilování signálu. Zvuk ve vodě se však šíří rychleji než ve vzduchu a vnější ucho tak už nebylo potřeba a bylo zredukováno na malinkou dírku v kůži, těsně za okem. Vnitřní ucho se ovšem vyvinulo natolik, že kytovci umí nejen slyšet zvuky desítky kilometrů vzdálené, ale dokonce dokážou poznat z jakého směru zvuk vychází.
Kytovci používají zvuk podobně jako netopýři, vysílají zvuk, který se odrazí od objektu a vrátí se k nim. Z toho kytovci dokážou poznat velikost, tvar, povrchové vlastnosti a pohyb objektu, stejně tak jako vzdálenost od objektu. Toto schopnost se nazývá echolokace, nebo sonar. Díky této vlastnosti jsou schopni kytovci vyhledat, pronásledovat a chytit rychle plavoucí oběť v totální tmě. Je to tak vyvinutá vlastnost, že pomocí ní dokážou rozlišit potencionální oběť od lodě. Kytovci jsou schopni se v zajetí naučit rozlišovat například míčky různých barev, velikostí a tvarů.
Zvuky kytovci používají i ke komunikaci. Ať už jednoduché sténání, hvízdaní, mlaskání nebo složité 'zpívání' keporkaka, které je velmi populární a často ho můžeme slyšet v dokumentárních seriálech.
[editovat] Potrava
Co se potravy a stravování vůbec týká, můžeme kytovce rozdělit do dvou skupin. Na ozubené, kteří mají spoustu zubů, jež používají k chytání ryb, chobotnic a jiné mořské havěti. Svoji potravu nežvýkají, prostě ji celou spolknou. Mezi ozubené patří například delfíni a vorvaňovití.
Oproti tomu kosticovci nemají zuby vůbec, místo toho mají rohovinové pláty, které visí z horní čelisti. Tyto pláty fungují jako velikánské filtry, které oddělují malé živočichy z mořské vody. Do této skupiny patří obrovitý plejtvák obrovský, keporkak, velryba grónská nebo plejtvák malý.
[editovat] Taxonomie
- Podřád: kosticovci (Mysticeti)
- Čeleď: velrybovití (Balaenidae)
- Rod: Balaena
- velryba grónská (Balaena mysticetus)
- Rod: Eubalaena
- velryba černá (Eubalaena glacialis)
- velryba jižní (Eubalaena australis)
- Rod: Balaena
- Čeleď: velrybkovití (Neobalaenidae)
- Rod: Caperea
- velrybka malá (Caperea marginata)
- Rod: Caperea
- Čeleď: plejtvákovcovití (Eschrichtidae)
- Rod: Eschrichtius
- plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus)
- Rod: Eschrichtius
- Čeleď: plejtvákovití (Balaenopteridae)
- Rod: Megaptera
- keporkak (Megaptera novaeangliae)
- Rod: Balaenoptera
- plejtvák myšok (Balaenoptera physalus)
- plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata)
- plejtvák Brydeův (Balaenoptera edeni)
- plejtvák sejval (Balaenoptera borealis)
- plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)
- Rod: Megaptera
- Čeleď: velrybovití (Balaenidae)
- Podřád: ozubení (Odontoceti)
- Čeleď: delfínovcovití (Platanistidae)
- Rod: Platanista
- delfínovec ganžský (Platanista gangetica)
- delfínovec induský (Platanista minor)
- Rod: Lipotes
- delfínovec čínský (Lipotes vexillifer)
- Rod: Inia
- delfínovec amazonský (Inia geoffrensis)
- Rod: Pontoporia
- delfínovec laplatský (Pontoporia blainvillei)
- Rod: Platanista
- Čeleď: narvalovití (Monodontidae)
- Rod: Delphinapterus
- běluha (Delphinapterus leucas)
- Rod: Monodon
- narval (Monodon monoceros)
- Rod: Delphinapterus
- Čeleď: delfínovití (Delphinidae)
- Rod: Steno
- delfín drsnozubý (Steno bradanensis)
- Rod: Sousa
- delfín kamerunský (Sousa teuszii)
- delfín indočínský (Sousa chinensis)
- Rod: Sotalia
- delfín brazilský (Sotalia fluviatilis)
- Rod: Lagenodelphis
- plískavice saravacká (Lagenodelphis hosei)
- Rod: Lagenorhynchus
- plískavice běloboká (Lagenorhynchus acutus)
- plískavice bělonosá (Lagenorhynchus albirostris)
- plískavice falklandská (Lagenorhynchus thicolea)
- plískavice plochočelá (Lagenorhynchus obliquidens)
- plískavice tmavá (Lagenorhynchus obscurus)
- plískavice pestrá (Lagenorhynchus cruciger)
- plískavice jižní (Lagenorhynchus australis)
- Rod: Stenella
- delfín pruhovaný (Stenella coeruleoalba)
- delfín pobřežní (Stenella attenuata)
- delfín Grayův (Stenella clymene)
- delfín dlouholebý (Stenella longirostris)
- delfín kapverdský (Stenella frontalis)
- Rod: Delphinus
- delfín obecný (Delphinus delphis)
- Rod: Tursiops
- delfín skákavý (Tursiops truncatus)
- Rod: Lissodelphis
- delfínec velrybovitý (Lissodelphis borealis)
- delfínec Peronův (Lissodelphis peronii)
- Rod: Cephalorhynchus
- plískavice strakatá (Cephalorhynchus commersonii)
- plískavice kapská (Cephalorhynchus heavisidii)
- plískavice chilská (Cephalorhynchus eutropia)
- plískavice novozélandská (Cephalorhynchus hectori)
- Rod: Orcaella
- orcela tuponosá (Orcaella brevirostris)
- Rod: Grampus
- plískavice šedá (Grampus griseus)
- Rod: Peponocephala
- elektra tmavá (Peponocephala electra)
- Rod: Feresa
- fereza malá (Feresa attenuata)
- Rod: Pseudorca
- kosatka černá (Pseudorca crassidens)
- Rod: Orcinus
- kosatka dravá (Orcinus orca)
- Rod: Globicephala
- kulohlavec černý (Globicephala melas)
- kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus)
- Rod: Steno
- Čeleď: sviňuchovití (Phocoenidae)
- Rod: Australophocaena
- sviňucha jižní (Australophocaena dioptrica)
- Rod: Phocoena
- sviňucha obecná (Phocoena phocoena)
- sviňucha černá (Phocoena spinipinnis)
- sviňucha kalifornská (Phocoena sinus)
- Rod: Phocoenoides
- sviňucha běloploutvá (Phocoenoides dalli)
- Rod: Neophocaena
- sviňucha hladkohřbetá (Neophocaena phocaenoides)
- Rod: Australophocaena
- Čeleď: vorvaňovcovití (Ziphiidae)
- Rod: Tasmacetus
- vorvaňovec Shepherdův (Tasmacetus shepherdi)
- Rod: Berardius
- vorvaňovec velký (Berardius bairdii)
- vorvaňovec Arnouxův (Berardius arnuxii)
- Rod: Mesoplodon
- vorvaňovec severomořský (Mesoplodon bidens)
- vorvaňovec pacifický (Mesoplodon peruvianus)
- vorvaňovec Gervaisův (Mesoplodon europaeus)
- vorvaňovec tmavý (Mesoplodon mirus)
- vorvaňovec malý (Mesoplodon grayi)
- vorvaňovec Layardův (Mesoplodon layardii)
- vorvaňovec tropický (Mesoplodon densirostris)
- vorvaňovec Stejnegerův (Mesoplodon stejnegeri)
- vorvaňovec japonský (Mesoplodon ginkgodens)
- vorvaňovec kalifornský (Mesoplodon carlhubbsi)
- vorvaňovec australský (Mesoplodon bowdoini)
- vorvaňovec jižní (Mesoplodon hectori)
- Rod: Indopacetus
- vorvaňovec Longmanův (Indopacetus pacificus)
- Rod: Ziphius
- vorvaňovec zobatý (Ziphius cavirostris)
- Rod: Hyperoodon
- vorvaňovec anarnak (Hyperoodon ampullatus)
- vorvaňovec plochočelý (Hyperoodon planifrons)
- Rod: Tasmacetus
- Čeleď: vorvaňovití (Physeteridae)
- Rod: Physeter
- vorvaň (Physeter catodon)
- Rod: Kogia
- kogia tuponosá (Kogia breviceps)
- kogie Owenova (Kogia simus)
- Rod: Physeter
- Čeleď: delfínovcovití (Platanistidae)
| Savci |
|---|
| Ptakořitní |
|
Placentálové: Chudozubí | Letuchy | Tany | Primáti | Hlodavci | Zajícovci | Hmyzožravci | Letouni | Luskouni | Šelmy | Lichokopytníci | Sudokopytníci | Kytovci | Afrosoricida | Bércouni | Hrabáči | Damani | Chobotnatci | Sirény |
|
Vačnatci: Vačice | Vačíci | Kolokolové | Kunovci | Bandikuti | Vakokrti | Dvojitozubci |
