Moře
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Moře je velká plocha slané vody, spojená se světovým oceánem.
Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). Okrajová moře se svými systémy proudů, slaností vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování nebo naopak přítoku říční vody výrazně vyšší či nižší slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují.
Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený odtok (např. Kaspické moře nebo Mrtvé moře). Zde však není splněna jedna ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři.
Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 % povrchu planety Země a jejich objem dosahuje 1 370 milionů km³ vody. Mořská voda tak představuje 96,5 % planetárního vodstva. Střední hloubka světového oceánu je přibližně 3 790 m.
Obsah |
[editovat] Seznam moří podle oceánů
[editovat] Tichý oceán
- Arafurské moře
- Bandské moře
- Beringovo moře
- Celebeské moře
- Filipínské moře
- Floreské moře
- Jávské moře
- Japonské moře
- Jihočínské moře
- Korálové moře
- Ochotské moře
- Rossovo moře
- Suluské moře
- Tasmanovo moře
- Timorské moře
- Východočínské moře
- Žluté moře
[editovat] Atlantský oceán
- Baltské moře
- Irské moře
- Karibské moře
- Keltské moře
- Sargasové moře
- Severní moře
- Středozemní moře
- Černé moře
- Egejské moře
- Jaderské moře
- Jónské moře
- Krétské moře
- Ligurské moře
- Marmarské moře
- Tyrhénské moře
- Weddellovo moře
[editovat] Indický oceán
[editovat] Severní ledový oceán
- Baffinovo moře
- Barentsovo moře
- Beaufortovo moře
- Bílé moře
- Čukotské moře
- Grónské moře
- Karské moře
- Moře Laptěvů
- Norské moře
- Východosibiřské moře
[editovat] Jezera, označovaná jako moře
[editovat] Mimozemská moře
Takzvaná měsíční moře (latinsky maria, j. č. mare) jsou rozsáhlé čedičové pláně, pokrývající asi 16 % povrchu Měsíce, zejména na jeho přivrácené straně. Temné plochy, vytvořené kdysi rozsáhlými výlevy magmatu po dopadech meteoritů, považovali totiž první astronomové za skutečná moře, podobná těm pozemským. Dnes už na tuto představu upomínají jen tradiční latinská pojmenování měsíčních „moří“, „oceánů“ a „zálivů“. Kupříkladu oblast, kde 20. července 1969 přistála výprava Apolla 11 nese název Mare Tranquillitatis – „Moře Klidu“. Analogicky se jako moře označují podobné temnější oblasti na povrchu Merkuru a Marsu.
Skutečné oceány zmrzlé vody pravděpodobně pokrývají povrch Jupiterova měsíce Europy. Podobně u Saturnova měsíce Titanu se dlouho předpokládalo, že se na něm prostírá oceán kapalných uhlovodíků. Nejnovější pozorování sond Cassini-Huygens z let 2004-2005 však naznačují, že moře a jezera zřejmě představují jen menší část povrchu.
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Literatura
- Zdeněk Kukal a kol.: Základy oceánografie, Praha, Academia 1990. ISBN 80-200-0313-4.
