Kosticovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kosticovci

Taxonomické zařazení

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	Strunatci (Chordata)
Třída:	Savci (Mammalia)
Řád:	Kytovci (Cetacea)
Podřád:	Kosticovci (Mysticeti)

Čeledi

velrybovití (Balaenidae)
velrybkovití (Neobalaenidae)
plejtvákovcovití (Eschrichtidae)
plejtvákovití (Balaenopteridae)

Kosticovci (Mysticeti) tvoří podřád řádu kytovců. Rozlišující prvek mezi ozubenými a tímto podřádem je ten že kosticovci mají dvě řady desek, tzv. kostice, místo zubů v horní čelisti, kterou filtrují kořist z vody. Zuby jsou přítomny pouze v zárodečné fázi.

Nejnápadnější na kosticovcích je jejich velikost, jsou ještě větší než ozubení kytovci. Samičky jsou větší než samci. Jsou to zdaleka největší žijící živočichové. Mají dva dýchací otvory, což způsobuje že jejich výdech tvoří fontánku ve tvaru písmene V.

Tento podřád zahrnuje čtrnáct druhů ve čtyřech čeledích. Seznam lze najít na konci tohoto článku, nebo u kytovců. Vědecké jméno pochází z řeckého slova mystax, které znamená „knír“.

[editovat] Potrava

Kosticovci nemají zuby. M k pročesávání mořské vody obsahující korýše Potravu loví tak že zaplaví svoji tlamu mořskou vodou, která obsahuje korýše, poté tlamu zavřou a vytvoří tlak zvednutím jazyka směrem k patru a tím vytlačí vodu a uvězní malé oceánské živočichy, například krily nebo planktonní korýši.

Filtrování potravy jako druh stravování používají například i plameňáci. Protože je jednotlivý korýš je droboučký, musí kosticovci nabrat obrovské množství vody které je obsahuje k tomu aby přežili.

[editovat] Chování

[editovat] Migrace

Kosticovci žijí ve všech oceánech. Všechny druhy se stěhují podle sezón. Léto tráví ve studených vodách ve vyšších zeměpisných šířkách, kde se věnují konzumaci potravy. Na podzim se přesouvají do teplejších vod kde se páří a rodí mladé. Plejtvákovec šedý má dokonce nejdelší migrační trasu ze všech savců.

[editovat] Skákání

I přes jejich enormní hmotnost, jsou kosticovci schopni vymrštit téměř celé své obrovské tělo nad vodní hladinu. Pro svoje akrobatické schopnosti jsou známi především keporkaci, nicméně i ostatní členové podřádu kosticovců jsou schopni prolomit vodní hladinu nebo alespoň hlasite prásknout o hladinu svou ocasní ploutví. Po výskoku se obracejí a padají zpět na hřbet. Příčinu tohot chování se stále nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Možná se snaží vyvolat silné zvukové vlny, nebo se snaží potlačit svědění způsobené kožními parazity.

[editovat] Zpěvy

Oproti ozubeným, kosticovci nemají schopnost echolokace. Zato však umějí vydávat zvuky infrazvukovém pásmu o vysoké hlasitosti. Volání největších velryb jsou slyšitelné až několik set kilometrů daleko. Unikátní jsou zpěvy keporkaků, které se skládají ze složitých sekvencí které se u nich rok od roku mění. Pravděpodobně jsou používány k námluvám. Celý projev trvá až 30 minut.

[editovat] Taxonomie

Čeleď: velrybovití (Balaenidae)
- Rod: Balaena
  - velryba grónská (Balaena mysticetus)
- Rod: Eubalaena
  - velryba černá (Eubalaena glacialis)
  - velryba jižní (Eubalaena australis)
Čeleď: velrybkovití (Neobalaenidae)
- Rod: Caperea
  - velrybka malá (Caperea marginata)
Čeleď: plejtvákovcovití (Eschrichtidae)
- Rod: Eschrichtius
  - plejtvákovec šedý (Eschrichtius robustus)
Čeleď: plejtvákovití (Balaenopteridae)
- Rod: Megaptera
  - keporkak (Megaptera novaeangliae)
- Rod: Balaenoptera
  - plejtvák myšok (Balaenoptera physalus)
  - plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata)
  - plejtvák Brydeův (Balaenoptera edeni)
  - plejtvák sejval (Balaenoptera borealis)
  - plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)